Článek
„Mám od Rapidu permanentku a na stadionu své místo, ale protože jsem od svého kamaráda Funki Feuera dostal ještě několik lístků, vzal jsem syna a čtyři kamarády a vyrazili jsme," pochvaluje si, že na něho bývalý gólman Rapidu Herbert „Funki" Feuer nikdy nezapomene.
Rapid mu zůstal v srdci napořád, Panenka zase zůstal napořád v srdcích fanoušků Rapidu. Aby ne, když vršovický fotbalový poeta psal v osmdesátých letech jednu ze slavných kapitol vídeňského klubu.
Antonín Panenka (vpravo) se svým synem Tomášem.
„Přitom jsem do Rapidu odcházel ve dvaatřiceti, když mi dali v Bohemce kopačky, že už pro ni nejsem perspektivní. A navíc se slovní zásobou, která se skládala ze dvou vět: Gutten Tag a Noch ein Bier. Tehdy byl fotbalovým miláčkem celého Rakouska Hans Krankl, který se do Rapidu vracel z Barcelony. I proto se všude, kam Rapid přijel, psalo na plakátech, že domácí mužstvo nastoupí proti FC Krankl. Po dvou třech letech už ale na plakátech uváděli, že přijede FC Panenka. To pro mě představovalo obrovské vyznamenání. Vědomí, že lidé mají rádi mě a můj fotbal, bylo víc než dva tituly, které jsem s Rapidem získal, než tři vítězství v Rakouském poháru či tažení Pohárem vítězů, kde jsme se v pětaosmdesátém dostali přes Besiktas Istanbul, Celtic Glasgow, Drážďany a Dynamo Moskva až do finále, kde jsme nakonec v Rotterdamu prohráli 1:3 s anglickým Evertonem."
Dvě velké postavy vídeňského Rapidu - Hans Krankl (vlevo) a Antonín Panenka.
Žádný div, že když během covidové pandemie Antonín Panenka ležel v nemocnici a bojoval s koronavirem, rozvěšovali fanoušci Rapidu na tribunách svého stadionu billboardy s nápisem: „Bojuj jako na hřišti."
Však také když se po dlouhé době ve Vídni zase objevil, všichni se vyptávali na zdraví a nadšeně naslouchali, jaký elán a vitalita z něho srší.
„Aby ne, vždyť já se bez pohybu cítil jako kytka bez vody. Když jsem se nemohl pořádně hýbat a sportovat, cítil jsem, že také usychám. Teď už zase hraju tenis, golf, fotbal, takže jsem spokojený a šťastný. Navíc jsem už dvakrát očkovaný, takže věřím, že mi corona dá pokoj," ujišťoval své rakouské kamarády a obdivovatele, že se k nim vrátil jejich starý Panenka rozdávající kolem sebe radost a optimismus stejnou měrou, jako to dělával na trávníku.
Jubilant Antonín Panenka.
A že jí během čtyř sezon, co oblékal zelenobílý dres na Hütteldorfu, bylo. Nemluvě o gólech, které ve službách Rapidu nastřílel.
„S jedním jsem dokonce vyhrál v Rakousku anketu o nejkrásnější gól třicetiletí a nechal za sebou takové střelce, jako byli Krankl, Schachner, Prohaska, Hickersberger... A že ty jejich trefy stály za to. Třeba Kranklův slalom z poloviny hřiště, při němž prodribloval mezi šesti protihráči, všechny souboje ustál, obešel i brankáře a z těžké pozice skóroval. Jenže moje branka v posledním ligovém kole proti Innsbrucku v květnu dvaaosmdesátého uchvátila fanoušky ještě víc. Bylo to totiž něco, co dosud neviděli... Museli jsme bezpodmínečně vyhrát, abychom získali titul, a Innsbruck jsme skutečně rozstříleli 5:0. A já dával dva góly, přičemž při druhém jsem přelstil brankáře Djuliče nádherným obloučkem, z něhož byli všichni v extázi. Básnili o něm ještě víc než o té mé bělehradské pentli, která je beztak omílaná jako na kolovrátku," usmíval se Panenka, když se na čtyřicet let starém videu sledoval, jak mazácky vyškolil soupeřova gólmana a z jeho gólu byli v extázi nejen fanoušci Rapidu, ale i všichni aktéři utkání. Samozřejmě až na brankáře Djuliče.
Také Antonín Panenka, fotbalový básník z Vršovic, obtiskl své nohy na chodník slávy v Monaku.
Rakouští novináři byli samozřejmě náramně zvědavi na Panenkovu prognózu úterního kvalifikačního duelu mezi domácí Rapidem a Spartou.
„Rapid je doma silný, bude hrát s podporou svých fanoušků, kteří ho poženou za výhrou, takže myslím, že vítězství zůstane na Hütteldorfu. Sparta je silná v ofenzivě, kde spoléhá na největší talent českého fotbalu Adama Hložka, ale je stále zranitelná v defenzivě. Dostává poměrně dost gólů," troufnul si tipovat Panenka, ale hned dodal: "Je to ovšem první zápas, postupové šance jsou podle mého vyrovnané padesát na padesát."
