Odešla legenda, která nasázela pět branek Slavii a Spartě zase dala nejrychlejší gól

Obě pražská S na něj mají nemilou vzpomínku.

Jozef Obert se zapsal do historie federální ligy, když 21. března 1964 překonal v dresu Slovanu Bratislava brankáře pražské Sparty už v 6. sekundě.

„Hned po rozehrání ve středovém kruhu letěl balon dopředu, já ho sebral a pelášil k soupeřově bráně. Gólman Kramerius si mě vůbec nevšímal, takže stačilo vystřelit. Pouhých šest vteřin stačilo, aby se meruna třepetala ve sparťanské síti a já se stal ligovým rekordmanem," s gustem vylíčil v knize Klub ligových kanonýrů autora Zdeňka Pavlise.

Nejslavnějším Obertovým zápasem pak bylo finále Československého poháru v roce 1963, kdy za Slovan nastřílel při výhře 9:0 pět gólů Slavii, tehdy hrající pod názvem Dynamo Praha.

„Měl jsem skutečně mimořádný den. Už do přestávky jsem dal Dolejšímu tři góly. První, druhý, třetí, prostě klasický hattrick. Slavii nebylo nic platné, že mezi tyče nastoupil Šíma, protože balony lovil ze sítě i on. Já dal ještě dva, Jokl, Pavol Molnár a Cvetler nastříleli po jednom," vyprávěl.

„Zrodilo se divoké skóre 9:0, jaké pohárové finále nezažilo nikdy předtím ani potom. Podstatnější než výsledek však bylo, že jsme získali dvě trofeje naráz a Slovan zažíval velké dny," dodával.

Poukázal tak na další svůj rekord, který také těžko někdo někdy překoná. Slovan v roce 1963 musel odehrát finále dvou ročníků Československého poháru během tří týdnů. Nejprve za ročník 1961/62 porazil Duklu, když se tehdy termín odvety marně hledal dlouhých šest měsíců... A hned pak přišla na řadu kanonáda proti Slavii.

Obert za Slovan, RH Brno, ČH Bratislava a Prešov nastřílel v nejvyšší soutěži 92 gólů. Dalších 15 branek přidal během působení ve Wackeru Innsbruck, s nímž získal dva mistrovské tituly. K nim přidal jeden Rakouský pohár a tři Československé.

Pyšnil se ještě dalším pozoruhodným rekordem. Byl jediným Slovákem, který reprezentoval Československo ve všech existujících reprezentačních kategoriích, od sedmnáctky přes juniory, jednadvacítku, olympijský výběr, béčko, áčko až po internacionály. Za áčko nastoupil čtyřikrát.

Ačkoliv stovku gólů potřebnou pro členství v Klubu ligových kanonýrů zdolal v roce 1969 jako hráč Wackeru Innsbruck, vstoupil do něj až v předvánočním čase roku 2017.

„Já jsem góly ani nepočítal, nebýt novinářů, ani bych nic nevěděl," usmál se tehdy při vstupu, když si věcný doklad o členství ve vybrané společnosti československých kanonýrů za 107 branek potěžkal v rukou.