Článek
„První měsíc po přerušení ligy jsme trávili s rodinou v Antalyi v našem domě. A nemohli jsme si stěžovat. Na začátku byly úplné zákazy vycházení jen o víkendech, postupně ale i tři nebo čtyři dny v kuse. Takže jsem vždy den před začátkem nařízení jel nakoupit a jakmile bylo možné opustit dům, musel jsem na velký nákup znovu, protože doma už nic nebylo. S troškou nadsázky mohu říct, že jsme byli v baráku jako trosečníci a hledali všechny způsoby, jak zabít nudu," vypravuje s úsměvem Čelůstka.
Velkým zpestřením zpočátku byly tréninky řízené kondičním trenérem přes video. „Stáhli jsme si do mobilů či tabletů aplikaci a připojil se celý tým. Kondičák byl vlastně jako předcvičovatel. Zpočátku jsme se smáli a dělali si se spoluhráči legraci. Ale postupně jsme to brali jako rutinu."
Nařízení vládních orgánů u Bosporu po původním volnějším přístupu hodně přiostřila. Není dovolené cestovat mezi jednotlivými regiony. Bez speciálních povolení nelze opouštět velká města. Kromě obchodů s potravinami a lékáren jsou všechny provozovny zavřené. „Ve srovnání s Českem byla opatření určitě drsnější. Představte si, že nesmíte vyjet z Prahy na výlet. Nařízení jsou velmi striktní, vše pečlivě hlídá policie," popisuje Čelůstka.
Po měsíci „domácího vězení" přišlo vítané vysvobození ze strany klubu. Boss Antalyasporu totiž vlastní v Beleku luxusní hotelový resort a svolal všechny hráče včetně realizačního týmu i managementu do prostor komplexu. Pochopitelně s rodinami. „V Turecku se právě schylovalo ke čtyřdennímu zákazu vycházení, tudíž jsme se s manželkou shodli, že když máme možnost, vyrazíme a změníme prostředí," říká Čelůstka.
S odstupem dnů byl rád, že nabídky využil. Součástí hotelového resortu jsou čtyři fotbalová hřiště, bazény, golfové hřiště, beachvolejbalové či tenisové kurty, soukromá pláž a dětský klub. „Téměř dvouletý syn si může hrát s ostatními dětmi, já mám perfektní podmínky pro trénink. Mohu využít hřiště, některou z posiloven, chodit běhat po pláži. Byl jsem hrát golf, zkusil jsem už i moře. Standard hotelu je na velmi vysoké úrovni," přibližuje Čelůstka.
Jakkoliv se klubový prezident snaží hráčům nynější mrzutou situaci zpříjemnit, Čelůstka žije v nejistotě. Nad pokračováním soutěže se vznáší otazník. Stejně jako nad budoucností borce se zkušenostmi z Německa, Itálie či Anglie.
„Po přerušení ligy už jsem byl smířený, že se hrát nezačne. Jak se stav v Česku a jiných evropských zemích zlepšoval, tak jsem pookřál. Ale jak se situace skutečně vyvine netuší asi nikdo," krčí rameny Čelůstka.
V Turecku padají návrhy, aby se liga dohrála právě v Antalyii, kde jsou velké hotelové resorty i tréninkové plochy. Odpadlo by cestování, jednotlivé kluby by byly separované. Navíc odhalené případy koronaviru v lokalitě jsou minimální.
„Jenže pokud by se mělo hrát v červnu a červenci, bylo by to peklo. Vedra v daném období budou obrovská. Vždyť když se po dovolené sejdeme v červenci, tak obratem letíme do Rakouska či Nizozemska na soustředění, protože tady se nedá trénovat ani po západu slunce," vypravuje Čelůstka, jehož tým čeká ještě minimálně devět zápasů. Kromě osmi ligových totiž Antalyaspor absolvuje semifinále pohárové soutěže, v případě úspěchu pak ještě finálovou bitvu.
Zásadní z hlediska načasování pokračování turecké nejvyšší soutěže je i svátek ramadán, který končí 23. května. „Kluboví představitelé nám říkali, že do konce ramadánu se pravidla určitě neuvolní, aby se lidé neshromažďovali," popisuje Čelůstka a nijak neskrývá, jak ho mrzí, že pandemie zhatila uspořádání mistrovství Evropy v letošním roce.
„Myslím, že po postupu z kvalifikace jsme všichni byli dobře naladění. Většina kluků byla bez zranění. Během roku do nového termínu se může hodně věcí změnit," posteskne si Čelůstka.
Šampionát vnímal i jako příležitost ukázat schopnosti a vybojovat nový kontrakt. „Na konci května mi končí smlouva, takže jsem hodně zvědavý, jak se vše vyřeší," krčí rameny.
„S klubovými představiteli jsme se bavili o možnosti prodloužení kontraktu. Nicméně si nechávám čas na rozhodnutí. Situace je hodně nepřehledná. Nikdo netuší, co se bude v následujících měsících dít. Proto chci zůstat trpělivý a počkat si na více případných možností," říká Čelůstka.
„Budu v Turecku uzavírat sedmou sezonu, takže je jasné, že pokud dostanu zajímavou nabídku z nejvyšší soutěže, budu ji preferovat. Jsem v zemi spokojený, rodině se zde líbí. Už jsem v Turecku po tolika sezonách jako doma," přiznává Čelůstka, že se mu země u Bosporu dostala pod kůži. „Kvůli pandemii koronaviru nicméně situace trošku připomíná tajenku, kterou budeme muset s rodinou teprve rozluštit."