Hlavní obsah

Mlžení, Houllier, flamendři, i takové byly čtyři fotbalové roky. Neslané, nemastné, Mokré!

PRAHA

Jaké byly čtyři roky českého fotbalu pod vládou předsedy Pavla Mokrého a celé svazové generality? Redakce Sport.cz připravila ohlédnutí za těmi nejzajímavějšími momenty uplynulých čtyř let. Od propadáků reprezentace na obou šampionátech, přes fiasko s emailovou žádostí kouče Houlliera o post trenéra národního týmu, až po jmenování kouče hecíře Straky na jediný přátelák s Maltou...

Foto: Sport.cz

Bývalý místopředseda Českomoravského fotbalového svazu Vlastimi Košťál

Článek

Vše začalo v pátek 21. října roku 2005, kdy byl po dvou blamážích v pražském Národním domě na Smíchově až při třetí valné hromadě zvolen do funkce předsedy ČMFS Pavel Morký, jemuž dali delegáti přednost před Ivanem Haškem. Původní kandidát na křeslo prvního muže českého fotbalu Vlastimil Košťál již dříve svou kandidaturu vzdal ve prospěch Mokrého, což Hašek tehdy označil za obyčejný handl.

Mokrý v křesle, Košťál vládl

Mokrý tedy usedl do křesla předsedy. Ovšem bylo více než patrné, že otěže na svazu drží v rukou místopředseda Košťál. Případ s nabídkou prodloužení smlouvy trenéru Brücknerovi po šampionátu v Německu mluví za vše. Košťál coby manažer reprezentace ani nepočkal na zasedání výkonného výboru, které by otázku budoucího kouče mělo zhodnotit, a sám Brücknerovi nabídl prodloužení kontraktu o dva roky.

I na mezinárodní diplomatické scéně vyklízel český fotbal pozice. Nebyl v podstatě nikdo, kdo by ho zastupoval a jeho zájmy hájil ať už ve strukturách FIFA nebo UEFA. S tím by rád něco udělal nynější kandidát na předsedu svazu Ivan Hašek, jenž parketu na tomto poli  vidí pro bývalého generálního sekretáře svazu Petra Fouska.

Reprezentace generalitě nepomohla

Vedení svazu se při ohlédnutí za svou působností s oblibou chvástá úspěchy reprezentace. Jenže zmar českého národního týmu na mistrovství světa 2006 v Německu a o dva roky později na evropském šampionátu v Rakousku a Švýcarsku si za obrázek rozhodně nedá. Češi ani na jednom z turnajů nepostoupili ze základní skupiny. Po EURO 2008 se tehdejší místopředseda svazu Košťál dokonce opřel do brankáře Petra Čecha s tvrzením, že za prohru s Turky a celkové vyřazení ze šampionátu může právě gólman londýnské Chelsea.

Ani hráči národního týmu renomé českého fotbalu nezvedli, když byli na konci března roku 2007 v dnes již legendárním pokoji 433 hotelu Praha přistiženi s prostitutkami. Ač se bujarého večírku účastnili tehdy jen někteří jedinci, vedení svazu rozhodlo potrestat celou reprezentaci paušálně pokutou milión korun, což bylo pro hvězdy národního týmu miniaturním trestem.

Maléry hráčů na pokračování

„Jako manažer, a tudíž osoba s největší odpovědností za chod mužstva jste nedokázal ze skandální události vyvodit jiné, než smích budící potrestání... O chlapské a transparentní omluvě vedení a hráčů nemluvě,“ rozčiloval se tehdy člen výkonného výboru Dalibor Kučera na manažera reprezentace Košťála, jehož tím vyzýval k rezignaci. Košťál se nakonec rozhodl k rezignaci na všechny funkce sám den před Silvestrem loňského roku a završil tak své desetileté působení ve fotbale.

Další extempore fotbalistů národního týmu již přineslo tvrdší postih. Po prohraném kvalifikačním duelu o postup na MS 2010 proti Slovensku se vydala šestice flamendrů popíjet do centra Prahy, což se hned druhý den objevilo v bulvárním tisku. Výkonný výbor nato rozhodl o odvolání trenéra Rady z funkce hlavní kouče, spolu s ním u reprezentace skončil i celý realizační tým a šestice hříšníků byla vyřazena z kádru. Ještě před rozhodnutím výkonného výboru na funkci vedoucího reprezentace rezignoval Karel Poborský.

Vedení nakonec nezklamalo

Jak na začátku dubna komunikace mezi svazovým předsedou Mokrým a odvolaným koučem Radou probíhala, je patrné z vyjádření hlavního muže svazu chvíli po strahovském rozhodnutí. "Trenér Rada byl mnou pozván, aby šel na tiskovou konferenci, ale řekl, že nepovažuje za nutné, aby mezi novináře chodil," vysvětloval žurnalistům začátkem dubna svazový předseda Mokrý a opět ukázal, jak pevnou rukou vládl.

Po Radovi se volil nový trenér. A nebylo by to současné vedení svazu, aby při svém rozhodnutí nedonutilo odbornou i laickou veřejnost znovu si ťukat na čelo. Všichni žili v očekávání, že dvanáctičlenné vedení jen posvětí návrh expertní komise a do funkce jmenuje Dušana Uhrina staršího. Jako blesk z čistého nebe poté vyšla ze Strahova zpráva, že národní tým povede kouč Straka. Ten měl podle původních informací vést mužstvo na dobu neurčitou. Jak se později ukázalo, smlouva mu končí 30. června. Inu, vedení svazu opět nezklamalo.

Jaké tedy bylo čtyřleté vládnutí Mokrého, Košťála, Vacka a spol.? Nemastné, neslané, Mokré...