Článek
Brazilec Ari z Krasnodaru na soustředění v Emirátech.
Hráči Krasnodaru jsou na tréninku pod kontrolou moderní techniky, kterou si právě vybírají...
...a naměřená data jsou hned na hřišti okamžitě vyhodnocována.
Messiho úžasná trefa
Je-li vám to proti mysli, nic s tím nezmůžete. Budete si muset zvyknout, že také do fotbalové výstroje přibyly vesty silně připomínající podprsenky. Vždyť „Systém sledování hráčů" se používá již v americkém fotbale, pozemním hokeji, ragby, tenise, jezdectví, veslování, cyklistice, triatlonu, jachtaření či beach volejbalu.
Jde o monitorování výkonu hráče během tréninku či zápasu pomocí systému GPS. Ve vestě je zabudovaný systém, který je propojený přes satelit s počítačovým programem, který je součástí licence nutné k užívání systému.
Firma, která má na celé zařízení patent, pochází z Austrálie a podle dostupných informací vyjde základní balíček obsahující potřebné komponenty a program do počítače na milión korun. Přičemž licence je jen na dobu určitou, většinou na tři roky.
V Česku jsou rozšířenější sporttestery
Novinka je drahá, proto si ji mohou dovolit jen movité kluby. Do české ligy zatím nedorazila. Nevyužívá ji třeba ani Sparta, zatímco její zazobaný soupeř v Evropské lize z Krasnodaru ano. Z východní Evropy jde jen o elitní kluby v Rusku a top mužstva v Rumunsku. Jinde s ní vedle Barcelony pracují také v Chelsea, Realu Madrid, Valencii, Bayernu Mnichov, Maccabi Tel Aviv či Fenerbahce Istanbul.
V Česku jsou mnohem rozšířenější sporttestery, systémy upevněné na ruku.
„Měří tepovou frekvenci, na základě toho takříkajíc spotřebu paliva. Přístroje jsou schopné spočítat, která energie je na pálení tuků, jaká je tréninková a podobně. Zaznamenává, kolik energie člověk spotřebuje během tréninku, při odpočinku, ve spánku. Je to schopné monitorovat člověka celý den a pořizovací náklady nejzákladnějšího zařízení jsou pět tisíc korun," říká sportovní trenér Jaromír Jiřík, který pečuje o piloty týmu Škoda Motorsport včetně mistra Evropy v rallye Jana Kopeckého a v minulosti vedl kupříkladu tenistky Sukovou či Hingisovou.
Žádný výstřelek, velký pomocník
„Systém sledování hráčů" je modernější, sofistikovanější. Data zahrnují kupříkladu počet naběhaných kilometrů, průměrnou tepovou frekvenci, maximální tepovou frekvenci, maximální rychlost, akceleraci, minuty (vteřiny) ve sprintu, rozložení síly na pravou a levou nohu při běhu, počet kolizí (využíváno při NFL nebo ragby, neboť střety či osobní souboje vyžadují zvýšený výdej energie), metabolické zatížení organismu. Vede k maximalizaci sportovního výkonu a minimalizování rizika zranění.
Televizní diváci mohli systém zaregistrovat třeba během přenosů z loňského mistrovství světa v ragby. Pořízci měli „gpesky" všité na zádech do dresů.
Zdaleka nejde jen o módní výstřelek. Systém přispívá k rychlejšímu návratu sportovce do formy po zranění. Na základě zátěžových testů je před tréninkem stanovena hodnota, na kterou se hráč má během tréninku dostat. Jakmile jí dosáhne, trénink pro něj končí, aby nedošlo k poranění. Naopak v případě, že nedojde k naplnění výkonu, musí si hráč přidat, aby dosáhl požadovaných dat.
Nová úroveň dokonalosti
„Dosáhli jsme nové úrovně odbornosti. Neocenitelné při určování schopnosti hráčů z fyziologického hlediska," pochvaloval si Stephen Constantine, trenér fotbalové reprezentace Indie, jež začala novinku využívat loni.
Před pěti lety už byl systém rozšířen také ve vyspělých klubech západní Evropy, tehdy ho však využívali jen špičkoví hráči jednotlivých klubů. Momentálně ho mají k dispozici už i mladí hráči z juniorek, aby se při jejich začleňování mezi elitu eliminovalo riziko zranění z přetížení.
