Článek
Pokud politici své stanovisko nezmění, Fotbalová asociace ČR tak zřejmě bude muset ustoupit ze své kandidatury na spolupořádání mistrovství Evropy 2020, pro kterou byl stadión nutností.
„Šlo o vstupní schůzku s premiérem Bohuslavem Sobotkou, ze které zatím není žádný konkrétní závěr. V jednáních s panem premiérem budeme pokračovat a tyto záležitosti zůstávají dál zcela otevřené," uvedl Miroslav Pelta, předseda FAČR.
"Jakákoli rozhodnutí o investicích typu národního fotbalového stadiónu musí být zasazena do konkrétního rozpočtového rámce a mít podporu celého sportovního prostředí. Nechci, aby se opakovaly kauzy typu hala Sazky nebo MS v Liberci," napsal ovšem Sobotka ČTK dost jasně.
"Požádal jsem dnes proto zástupce sportovních organizací, aby s ministrem školství připravili plán hlavních investic, které by ve sportu měla vláda podpořit, a pana ministra školství, aby dopracoval víceletý rámec pro financování českého sportu. Teprve až bude v těchto oblastech zcela jasno, je možno seriózně jednat o investičních záměrech tohoto typu," doplnil premiér, který prý odmítá jednat pod časovým tlakem.
Fotbalisté mají čas jen do 25. dubna
Čas je to, co FAČR nemá, neboť musí do 25. dubna dodat detailní kandidaturu, aby mohla být Praha jedním ze 13 hostitelských měst mistrovství Evropy 2020. K tomu by však potřebovala mít již připravený plán na výstavbu stadiónu.
Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že dobu, v níž se všude šetří, nepovažuje za vhodnou pro stavbu národního fotbalového stadiónu. S financováním sportu je to podle něj jako se zdravotnictvím, kde nikdo neví, jak se financuje. Peníze do sportu by podle Babiše měly směřovat hlavně na mládežnické kluby a sportovce.
Pro stavbu národního stadiónu zatím nejsou ani lidovci. Jejich ministr zemědělství Marian Jurečka považuje za nereálné dát z veřejných zdrojů tři miliardy korun do stavby stadiónu pro 30 tisíc fanoušků. "Pokud mám dobré informace, tak snad za posledních pět let byla poptávka lístků na zápasy nad 25 000 lidí asi jen pětkrát," podotkl.
Podle ministra školství Marcela Chládka by však stadión v budoucnu mohl přece jen vyrůst. Zvláště pokud by se finanční podpora státu na výstavbu rozdělila do více let. "Nebyla by to jednorázová podpora, ale částka by byla rozdělena v čase, to znamená ve více letech. Odhadujeme, že by částka mohla být ročně ve výši 300 miliónů korun," citoval Chládka Radiožurnál.
Jde o celkovou revitalizaci Strahova
"Obecně jsme diskutovali o podpoře sportu ze strany státu a s ní spojenou uvažovanou výstavbou národních sportovních center. Dostali jsme se také k tématu Strahova a jeho celkové revitalizace. Rádi bychom zde vybudovali společné sídlo Českého olympijského výboru, České unie sportu a všech sportovních svazů, které zatím nemají své vlastní zázemí," shrnul jednání Pelta.
"Součástí projektu je také vybudování nového národního víceúčelového stadiónu. S tím vším jsme pana premiéra seznámili. Stejně jako s tím, že by na Strahově mohlo vzniknout muzeum českého sportu a navíc nové ubytovací kapacity v rámci vysokoškolských kolejí. V jednáních s panem premiérem budeme pokračovat a tyto záležitosti zůstávají dál zcela otevřené. Jedním z velkých témat zůstává boj proti nelegálním sázkám a to, jak sport jako takový může ještě víc participovat na výnosech z loterií," uzavřel Pelta.
