Článek
Před pár dny jsme se bavili o vašem rekordu, uběhl týden a na světě je další gólové maximum. Kam až jde tahle hranice posouvat?
Upřímně, už asi moc ne. Za poločas jsem dal hattrick a nic nenasvědčovalo tomu, že se může něco podobného stát. Soupeř byl zatažený ve vápně a bránil. Po pauze se to ale gólově rozsypalo.
Kdy jste začal myslet na překonání střeleckého rekordu?
Do zápasu jsem s tím určitě nešel. Myšlenky na to, že bych mohl těch deset vstřelených gólů překonat, přišly po sedmém gólu. Mimochodem je to obrovská zásluha Davida Nováka, který mi na spoustu gólů přihrál a cíleně mě hledal. Když bylo těch gólů sedm, tak už jsem si říkal, že ten rekord překonám, i kdybych měl sníst tyč.
Je herní styl Červených Janovic daný - hrajte všechno na Kacafírka, ten dá gól?
My to máme dané tak, že každého soupeře napadáme hned u jeho brány. Je to hodně náročné, ale na téhle úrovni soupeři pod tlakem prostě po šedesáté minutě umřou. My je nenecháme dýchat. Když to přeženu, podobně v lize hraje nějakou dobu Slavia, a jak je úspěšná.
Za šest zápasů máte na kontě 33 branek. Až se nabízí, že můžete dát sto gólů za sezonu. Co vy na to?
Pro mě je hlavně důležité, že se daří. Dopředu nikdy neříkám, že chci dát gólů dvacet, třicet. Sto gólů, to mě ani nenapadlo. Ale co jsem se díval na rekordy, tak v Česku je to snad 67 branek za rok, tak tuhle metu bych rád aspoň o gól překonal. Jinak na sebe fakt nekoukám, jde mi o tým. Jsem hrající trenér a je to tak trochu moje dítě.
Minule jste říkal, že jste po deseti gólech v jedné šanci přihrával. Mohlo být tentokrát nastřílených branek víc?
Jednu šanci jsem nedal, to si vyčítám. Víte, když máte tři góly a nepřidáte čtvrtý, tak to nějak vezmete. Ale tady už je to pořádný rozdíl, když máte mít gólů jedenáct nebo dvanáct. Takže jsem byl na sebe trochu naštvaný.
Naposledy jsme se bavili i o tom, že Václav Kadlec odešel z Červených Janovic zkoušet štěstí do prvoligové Mladé Boleslavi. Nesvištělo nějaké přestupové laso také kolem vás?
Nějaké nabídky byly a pěkné. Ale jít do první ligy? Vždyť je mi dvaatřicet, jsem už tak trochu dědeček. Z Červených Janovic bych šel jen do první ligy a klub by za mě musel dostat slušný peníze. Fakt si to tady v klubu užívám, jde mi o kluky, o fanoušky.
Chodí víc fanoušků?
Teď jsme hráli i pohárový zápas s týmem z vyšší soutěže. Vyhráli jsme 7:1 a na utkání přišlo 300 lidí, je to moc fajn. I spojení s projektem Kopeme za fotbal je super. Gambrinus je spokojený a my zase s ním. I pivo přitáhlo na fotbal lidi. A dresy, co jsme dostali? Jedny z nejlepších, každého trkne, kdo za vámi stojí. A jsme rádi, že to těmi góly můžeme oplatit.