Článek
Jarda má určitým způsobem štěstí, věřím mu, říká před EURO o svém nástupci Dušan Uhrin
Pamatujete si ještě, co vám radil? Vzpomenete si na jedenáctku, kterou by ve Wembley tehdy postavil on?
Vůbec. Já ty dopisy přečetl a pustil je z hlavy. S fotbalem jsem chodil celý život spát, abych s ním ráno zase vstával. A tehdy v Anglii obzvlášť. Proto jsem je hned odložil.
Škoda, dnes by to byly obzvláště cenné artefakty. Prezident, který se nikdy netajil, že mu sport vůbec nic neříká, a troufal si radit, jak postavit finálovou jedenáctku.
To tak, abych si nechal radit. A před finále k tomu. Trenér se musí umět rozhodnout sám a pak nést odpovědnost, tím jsem se řídil celá léta.
Mohl jste si ale nechat Havlovy dopisy zarámovat, vodit k nim hosty ve vašem lázeňském sanatoriu ve Františkových lázních a chlubit se, že vám chtěl radit sám prezident.
Ono stačí, že se občas někdo zastaví u glejtu stvrzujícího, že jsem byl vyhlášen nejlepším trenérem šampionátu. Zvolili mě takoví velikáni jako Arséne Wenger, Alex Ferguson a kdo ví, kdo všechno tehdy v komisi expertů zasedal. Já ale na takové věci nejsem. Ani na glejty a metály, ani na rady.
Momentka s královnou. Trenér Dušan Uhrin po převzetí stříbrné medaile z rukou britské panovnice Alžběty II.
Ale fotografii, na níž vám, trenérovi vicemistrů Evropy, předává anglická královna Alžběta stříbrnou medaili a podává vám ruku, v Mariotu vystavenou máte...
Jo, tu z Wembley. Ale mohly tam být i další. V šestadevadesátém přijela královna do Prahy a já byl pozvaný na recepci na Pražský hrad i na ambasádu. Omluvil jsem se, místo na setkání s královnou jsem jel do Německa, abych viděl zápas našeho prvního šampionátového soupeře s Dány na vlastní oči. A to do mě manželka hučela, abych do Hannoveru poslal asistenta Ivo Viktora a na Hrad šel. Neposlechl jsem ji, myslel jsem jen na fotbal.
Luxusní hodinky, které jste tehdy v Londýně dostal při inauguraci na Trenéra trenérů, vám ony chvíle ale připomínají pořád...
Také ne. Dal jsem je synu Dušanovi, aby ho motivovaly. Moc mu nepomohly.
EURO 2021
Mistrovství Evropy ve fotbale, jež se původně mělo hrát již před rokem, začíná 11. června a končí 11. července. EURO hostí jedenáct zemí, Česká fotbalová reprezentace postoupila ze skupiny z třetího místa a v osmifinále přehrála Nizozemsko. Finále šampionátu se hraje v legendárním Wembley.
Měl jste mu s hodinkami předat i své tréninkové deníky a sepsané zkušenosti, které jste za celá dlouhá desetiletí posbíral.
Ty schovávám pro vnuka, z toho bude jednou velký trenér. Začal trénovat malé kluky a je do práce tak zapálený, že ze svého platí i tělocvičnu, jen aby mohli trénovat. Už jsem mu slíbil, že mu dám všechny své materiály, učebnice a poznámky a bude moct z fleku trénovat ligu.
Říkáte, že synu Dušanovi nebyly nic platné hodinky od Trenéra trenérů. Vám zase nepomohly Havlovy rady...
Já si vystačil s Vernerem Ličkou a Ivo Viktorem, kteří byli mými asistenty. Stejně to bylo nakonec na mně.
Dokážete vy si vůbec představit, že byste měl kolem sebe ansámbl deseti dvaceti lidí, jako je to v dnešním fotbale běžné? Asistenty, kondiční trenéry, mentální kouče, psychology, kameramany, analytiky, videotechniky? Že by do vás hučeli a v jednom kuse radili, co a jak udělat?
Představa na zbláznění. Ani kdybych měl trénovat v dnešní době, nechtěl bych mít kolem sebe tolik lidí. My sice v Anglii také měli videotechnika, ale ani teď nebudu raději prozrazovat, jak jsem s jeho záběry nakládal.
Třeba to byla chyba, kterou jste si později vyčítal.
To ano, ale až po pěti letech.
Proč až po pěti?
Protože pět let trvalo, než jsem si pustil záznam finálového zápasu s Němci.
Dušan Uhrin st. byl uvden do Síně slávy Fotbalové asociace ČR.
A přišel jste na to, že jste se dopustil chyby?
A jaké. Vystřídal jsem v osmdesáté sedmé minutě Karla Poborského, i když byl naším nejlepším hráčem. Navíc v obrovské psychické pohodě, protože den před finále za ním přišel Alex Ferguson a nabídl mu přestup do Manchesteru United. S Jardou Vackem, který byl v Anglii vedoucím výpravy a tlumočníkem zároveň, ten přestup domlouvali. Dokonce v recepci londýnského hotelu Sopwell House, kde jsme před finále bydleli. A já o tom neměl sebemenší tušení.
Kdybyste tušení měl, Poborského byste nevystřídal?
Ze hřiště měl jít tehdy někdo úplně jiný. Vyčítal jsem si to a pořád si to vyčítám, i když šlo o dobrý úmysl. Věřil jsem, že Šmicer může prodloužení rozhodnout. A co chybělo, aby to vyšlo? Po dvou minutách vypálil, Köpke však jeho střelu chytil a my pak dostali zlatý gól. Ušmudlaný, ke všemu po nešťastné teči Míši Horňáka, když balon proklouzl Koubovi přes brnící prsty.
Trenér Dušan Uhrin (vpravo) promlouvá na týmové základně v Prestonu do duše Patriku Bergerovi v průběhu EURO 1996.
Jediná chyba, kterou jste objevil? To zase není tak moc...
I z lavičky jsem měl po Bierhoffově střele vystartovat dřív, protože pomezní sudí měl praporek nahoře a mával ofsajd. A Kuntz stojící u levé tyče naší brány v něm skutečně byl. Měl jsem okamžitě přeskočit reklamní panely a pořádně na hráče řvát, aby protestovali, reklamovali u hlavního ofsajd a nestáli tam se svěšenými hlavami.
Takže první rada vašemu současnému pokračovateli u reprezentace Jaroslavu Šilhavému, aby si v případě podobné situace počínal během nadcházejícího šampionátu rázněji?
To určitě, protože nemám rád trenéry, kteří stojí na střídačce jako sfingy a starají se hlavně o to, aby měli dobře uvázanou kravatu. Ale Jarda by se v takovém momentě rozpálil určitě ještě víc než já před čtvrtstoletím. A to jsem si tehdy málem roztrhal košili, jak jsem byl dopálený.
Asi víte, o čem mluvíte, když jste ho svého času v Chebu vedl. Napadlo by vás tehdy, že se z něho stane trenér a u národního týmu vás jednou vystřídá?
To tedy rozhodně ne. A to pode mnou hrál snad šest let. I když...
I když co?
I když on byl nejen dobrým stoperem, ale i strašným pohodářem. Hrozně společenským klukem, který kolem sebe dovedl vytvářet dobrou náladu a stmelit partu. Asi stejně jako teď v nároďáku, kde je dobré prostředí strašně důležité.
Copak jako voják neměl nikdy žádný malér? Copak jste ho nikdy neposlal do basy, jako jste to často dělával se Skuhravým?
Na Tomáše víc než basa platilo, že mu za katrem ostříhali patku, na které si zakládal.
A na Šilhavého?
On nebyl v Chebu vojákem, ale civilním zaměstnancem, v tom byl rozdíl. Jednu historiku jsem s ním také měl, ale nehodí se, abych ji vykládal teď, když je reprezentačním trenérem a čeká ho EURO.
Uspěje tam jako vy?
Proč ne? Říkal jsem přece, že se ho drželo a drží štěstí. Přišel do Slavie, udělal dlouhatánskou sérii bez prohry a získal titul. Převzal nároďák, postoupil na EURO i do elitní divize Ligy národů. A štěstí trenér potřebuje. Já ho měl také. Kdybych tehdy v Anglii kopnul do země, vykopnul bych snad i hroudu zlata.
Skutečně všechno bylo a je jen o štěstí?
Samo sebou že ne. I o kvalitním mančaftu, o hráčích se sebevědomím. I v tom jsem měl štěstí. Slavia se ten rok dostala až do semifinále evropského Poháru vítězů pohárů, se Spartou jsem tři sezony před tím skončil třetí v nultém ročníku Champions League. To se projevit muselo.
A dál?
U mě to bylo vždycky o obraně, ze které jsem vycházel a na které jsem stavěl. A u Jardy také. Aby ne, když hrával stopera. A obranu on má výbornou. Coufal, Bořil, před nimi pozičně skvělý Souček. Dozadu stačí dosadit jednoho dva hráče. Škoda, že mu z nominace vypadli Kúdela s Provodem. Ale i tak má z koho vybírat. Snad deset hráčů v zahraničních ligách, to já neměl.
Trenér Dušan Uhrin udílí pokyny v průběhu přípravy na EURO 1996.
Přesto Šilhavý při nominaci prohodil, že má proti vám bezejmenný výběr...
Koho já měl? Patrika Bergra z Dortmundu, Jirku Němce a Radka Látala ze Schalke, Kadlece s Kukou z Kaiserslauternu.
A ještě Němečka ze Servette Ženevy a Srníčka z Newcastlu.
Jenže Srníček dělal náhradního gólmana a Němeček nastoupil poprvé a naposledy v semifinále proti Francouzům. Přitom zahrál výborně, ale i tak jsem na finále vrátil zpátky do sestavy Bejbla. A to dělal Vašek před šampionátem v nároďáku kapitána. Ale vzal to a choval se skvěle.
Je důležité vybrat si hráče, kteří do mužstva zapadnou.
A to Jarda také umí. Proto jsem se ani nedivil, že z nominace vynechal Dočkala. Nespíš vytušil, že by nedělalo dobrotu, kdyby měl Dočkal jen vysedávat mezi náhradníky. Pohoda a atmosféra v týmu je hrozně důležitá.
Zvlášť na turnaji, kde hráče hned na prvním srazu zavřou do neprodyšné bubliny a vypustí je z ní teprve když pro ně šampionát skončí.
Bude to sice stejné pro všechny týmy, ale i tak. Žádné zahradní grilování a výlety, jako jsme dělali my v Anglii, ani nikdo zvenčí za hráči nemůže, natož aby je bavil, jako Miroslav Donutil dva týdny mé kluky v Prestonu. Bude proto na Jardovi a jeho ansámblu, aby něco vymysleli. Sedět či polehávat čtrnáct dnů či třeba ještě déle na pokoji, potkávat stále stejné tváře, nevědět o okolním světě, mít v hlavě pouze fotbal, to je hrozně ubíjející. Bude to chtít impulzy a stimuly, z nichž se rodí nová motivace.
To mu radíte před šampionátem?
A také radím, aby si vážil štěstí, které se ho drží. Pak si může zahrát ve Wembley, nikoli jen jednou, jako my, ale třeba dvakrát. Anebo dokonce třikrát.
Dušan Uhrin starší na tribuně jako divák.
Třikrát? To by se musel dostat do finále. Vy tomu věříte?
Proč ne? Dokážu si to představit, mužstvo má dobré na to, aby před finále bylo představeno královně a po něm kráčelo k její lóži, jako se to ve Wembley poštěstilo nám.
Zajímavé, že mu radíte, když vy sám jste si nenechal poradit ani od prezidenta....
To není rada, ale přání. On ale rady nepotřebuje, protože na to má kolem sebe lidí dost. Stejně se nakonec bude muset rozhodnout sám, jako jsem se rozhodoval já.
Za královnou jste šli do lóže, prezident Havel přišel za vámi do šatny. Nepředhodil vám, že jste měl na něj dát? Že kdybyste postavit sestavu, kterou vám radil, mohli jste třeba Němce porazit a stát se mistry Evropy?
Tam se nahrnulo tolik lidí... Havel, Klaus, ani nevím, kdo všechno za námi přišel. Já je stejně nevnímal, já ani neregistroval, že Látala, Poborského a Kuku vybrali do šampionátové all-stars jedenáctky. To až teď po čtvrtstoletí nám všem dochází, jak velkého úspěchu jsme dosáhli.
