Hlavní obsah

Hrubián využil druhou šanci a stal se hrdinou. Po vyhnání z Kolumbie oslnil Panamu

Praha

Jeho kariéra se zdála být v troskách. Před sedmi lety byl obviněn z útoku na návštěvnici baru v Kolumbii. Jenže Hernán Darío Gómez dostal nečekanou šanci v Panamě. A nyní se může pyšnit zápisem do historie, protože teprve jako čtvrtý trenér v historii povede na mistrovství světa nejméně třetí tým.

Foto: Terje Pedersen, ČTK/AP

Panamský reprezentant Joel Barcenas (vpravo) a Nor Birger Meling.

Článek

„Jsem neobyčejně pyšný. Lidé všude v zemi nám ukazují náklonost, milují nás, respektují národní tým a náš úspěch. Mám pocit, jako kdybych mířil na svoje první mistrovství světa," pronesl dvaašedesátiletý rodák z Medellínu.

Jako hráč pronikavých úspěchů během dvaceti let kariéry nedosáhl. Ovšem sotva se stal asistentem Francisca Maturany v Atlético Nacional, mohl slavit triumf v Copa Libertadores, jihoamerické obdobě evropské Ligy mistrů. Později se stal hlavním koučem týmu, když jeho nadřízený odešel k reprezentaci. Gómez se záhy k národnímu týmu připojil jako asistent, a tak mohl slavit bronz z Copa America a postup na MS 1990 a 1994.

O čtyři roky později se už jako hlavní kouč podepsal pod postup Kolumbie na šampionát ve Francii. Na následující mistrovství světa pak dovedl poprvé v historii Ekvádor! Nezdar na Copa América 2004 jej však přiměl k rezignaci. Okusil práci televizního komentátora, vedl reprezentaci Guatemaly či klub Santa Fé z Bogoty, aby se vrátil jako hlavní kouč Kolumbie.

Jenže v srpnu 2011 napadl před barem v Bogotě ženu. Marně ospravedlňoval opakované údery pěstí tvrzením, že jej urazila. „Omlouvám se a prosím za odpuštění mého chování. Stydím se před svou matkou, manželkou, stejně jako každou ženou v mé vlasti," pronesl v emotivním projevu. Organizace na ochranu ženských práv však vyvíjely takový tlak, že Gómezovi nezbylo než rezignovat.

O šest měsíců později se sice krátce objevil na lavičce Independiente Medellín, ale i vlivem probíhajícího soudního řízení záhy skončil. Příležitost k fotbalovému vykoupení dostal z Panamy, která jej na začátku roku 2014 po krachu snu o postupu na MS do Brazílie angažovala s cílem dostat tým na šampionát v Rusku.

„Slibuji, že se mnou se dočkáte první účasti na turnaji," pronesl horlivě v únoru 2014. V další sezóně se radoval z ceny pro Nejlepšího trenéra roku CONCACAF (sdružuje Severní Ameriku, Střední Ameriku a Karibik).

V poslední den bojů kvalifikace o Rusko pak porazila Panama v říjnu 2017 Kostariku 2:1 a na úkor USA tak Gómezův výběr slavil premiérový postup na MS. „Sám jsem nedoufal v něco tak báječného. Jsme velmi mladá fotbalová země, pokud jde o naši historii a ligovou soutěž," ztotožnil se kolumbijský rodák s fotbalovou historií Panamy, kde se trenér se stal hrdinou. A tamní média nepochybují, že jím bude i bez ohledu na výsledky s Anglií, Belgií a Tuniskem.

Trenérští rekordmani MS
Henri Michel (Francie)
Francie na MS 1986, Kamerun na MS 1994, Maroko na MS 1998, Tunisko na MS 2002
Bora Milutinovič (Srbsko)
Mexiko na MS 1986, Kostarika na MS 1990, USA na MS 1994, Nigérie na MS 1998, Čína na MS 2002
Carlos Alberto Parreira (Brazílie)
Kuvajt na MS 1982, Spojené arabské Emiráty na MS 1990, Brazílie 1994 a 2006, Saúdská Arábie na MS 1998, Jižní Afrika 2010
Související témata: