Článek
Obránce Jan Vondra v dresu Škendije Tetovo.
Obránce Jan Vondra během výletu v Severní Makedonii.
Obránce Jan Vondra na tréninku Škendije Tetovo.
Jan Vondra (vpravo) v dresu Bohemians Praha v souboji s Martinem Fillem z Baníku Ostrava v utkání české ligy.
Co se událo, že jste v Tetovu po necelých čtyřech měsících skončil?
V létě si mě přivedl trenér se sportovním ředitelem a prezidentem. Jenže po třetím kole byli všichni odvoláni, přišli na jejich místa noví lidé. Změnilo se úplně všechno. Hned se začaly objevovat signály, že se mnou budou chtít smlouvu rozvázat. Věřil jsem ale, že tento krok udělají až v zimě. Rozhodli se jednat teď.
Nechtěl jste trvat na dodržení kontraktu?
Jan Vondra v dresu Bohemians.
Samozřejmě, že mně tah vedení Škendije mrzel, ale nemělo by smysl za současných okolností zůstávat. Dohodli jsme se rychle. Takže jsem si sbalil kufr, nasedl do auta a vyrazil jsem do Prahy. Je až úsměvné, že auto mi přivezli do Tetova nedávno rodiče, chtěl jsem ho tam mít na zimu.
Máte v hlavě variantu B?
Nemám, všechno je čerstvé. Budu se snažit individuálně připravovat a od zimy někde naskočit. Ideálně bych se chtěl domluvit s nějakým mužstvem, se kterým bych mohl trénovat. Podzimní část české ligy končí za tři týdny, není pravděpodobné, že bych něco sehnal už teď.
Nelitujete zpětně angažmá v Tetovu?
Nelituju, ani trochu. Byla to pro mě obrovská životní zkušenost, byl jsem tam sám. Přestože angažmá skončilo předčasně, beru ho pozitivně.
Zvykl jste si na tamní odlišný životní styl, na jinou kulturu?
Život v Tetovu je o dost jiný než v Česku nebo v dalších evropských státech. Původně jsem neměl tušení, že město je vlastně albánské. Makedonců je tam minimum, žijí v něm z pětadevadesáti procent Albánci, kteří vyznávají muslimskou víru. Místní hráči drží hodně při sobě, je složité se mezi ně dostat. Nakonec mě brali v pohodě, ale myslím, že i tohle byl jeden z důvodů, proč jsem v Tetovu skončil.
Jaký dojem na vás udělala tamní liga?
Oproti Česku je velký rozdíl v infrastruktuře. Hřiště, stadiony, zázemí nejsou v Severní Makedonii na vysoké úrovni. Co se týká úrovně ligy, všechno je založeno na technických dovednostech. Nesetkáte se s tím, že by se v zápasech nakopávaly dlouhé míče. Nejlepší hráči z makedonských klubů by se v české lize neztratili.
Ani zázemí Škendije, která patří mezi největší kluby v zemi, nebylo kdovíjaké?
Klub má stadion pro třináct tisíc diváků. Přestože je už starší, patří k nejlepším v zemi. Vedle něj je tréninkové hřiště, posilovna, klubová restaurace. Když to shrnu, vychází mi, že kluby v Severní Makedonii mají solidní finanční potenciál. Jenže nejsou lidé, kteří by ho dokázali správně využít.
Jaká byla návštěvnost při lize?
Na naše domácí utkání chodily v průměru čtyři tisíce. Škendija má velkou fanouškovskou základnu, podobně jako Sparta v Česku. Takže jsme přilákali diváky i při venkovních zápasech. Návštěvnost na utkáních ostatních klubů se pochybovaly kolem tisícovky.
Měl jste možnost Severní Makedonii alespoň trochu poznat?
Byl jsem několikrát v horách, které Tetovo obepínají. Jel jsem slabou půlhodinu autem a ocitnul jsem se v obrovském lyžařském středisku. Připadal jsem si jako v Alpách, fakt nádhera. Stejně i jezero na jihu země, kam jsem se jednou vydal. Co ale bylo patrné, životní úroveň je v Severní Makedonii mnohem nižší než v Česku.
Podle čeho soudíte?
Lidé tam jsou buď abnormálně bohatí nebo chudí. V Severní Makedonii jsou celkově nízké platy. Ceny pro Evropany jsou tedy hodně příznivé. Výborný oběd vyjde v přepočtu mezi šedesáti a osmdesáti korunami.
