Článek
Berbrovi a Damkové se nelíbilo, že ze slov bývalého fotbalového arbitra plynulo, že Berbr ovládá a ovlivňuje rozhodčí prostřednictvím manželky, která je pod jeho vlivem, prý takto zesměšňuje neloajální rozhodčí a vyřazuje je. Manželům se nelíbila ani slova o tom, že Berbr nařídil, aby čtvrtí rozhodčí měli během zápasu u sebe mobilní telefony, díky čemuž by s nimi mohl být v kontaktu.
Odvolací senát po krátkém jednání ale nenašel na Kordulových výrocích nic žalovatelného. „Kopaná je oblast veřejného zájmu a je s ním spjata mimořádně silná ochrana svobody projevu. Výroky žalovaného nebyly nijak přemrštěné," konstatoval soudce Michal Ryška.
Soudci zamítli i to, že by jako svědci v případu neměli býti bráni v potaz další rozhodčí, kteří situaci v českém fotbale kritizovali, za což také čelí stejné žalobě. „Představa, že by mohli své kritiky umlčet tak, že na ně podají žaloby na ochranu osobnosti, je iluzorní," zdůraznil soudce Ryška. Sám Kordula nechtěl verdikt komentovat, prohodil pouze, že chce poděkovat všem lidem, kteří se nebáli a u soudu řekli pravdu.
Odvolací Krajský soud upozornil, že Okresní soud v Hodoníně se věcí zabýval velmi pečlivě a vyslechl velké množství svědků. Někteří hovořili o ponižování rozhodčích a slovních útocích z Berbrovy strany na seminářích rozhodčích, kam místopředseda asociace neměl vůbec jezdit. Takto se vyjádřili například bývalí sudí Libor Kovařík a Tomáš Kovařík. Oba jsou s Berbrem a Damkovou ve sporu v obdobné věci.
Čtvrtý rozhodčí podle svědectví Tomáše Kovaříka musel na zápasy nosit mobilní telefon, aby v případě incidentu na stadiónu mohl Berbr posoudit, zda se má v utkání pokračovat. Všichni podle něj museli podepsat petici na podporu Damkové, protože se báli vyřazení z listiny rozhodčích.
