Článek
Třebíč B, Pyšel, Sokol Týnec, Javorník B, Horní Kozolupy, Slavice, Břeclav B, Malý Bor, Březtek, Divnice, Zlámanec, Křemíš, Bžany, Novoslady... Jen stručný výčet týmů, které končí.
Amatérský fotbal pomalu mizí z českých vesnic. Proto Jakub Kohák natočil krátký hořkosladký film, jak sám říká paradokument. Co v něm uvidíte? Metrovou trávu či spíše začínající džungli na hřišti, binec ve staré kabině, zapomenuté fígle. Smutek...
„Čísla o vymírání nižšího fotbalu mě šokovala. Já začínal na asfaltu mezi paneláky. Můj plácek tam je, protože nic jiného se tam nedá udělat..." líčí režisér.
Český fotbal se potýká s úbytkem amatérských klubů a hráčů. Fotbalová asociace ČR dokonce zvažuje krajní řešení. Nižší soutěže by se mohly hrát v menším počtu hráčů.
Členskou základnu drží velké kluby a města
FAČR měla ke konci loňského roku zhruba 332 tisíc registrovaných členů, což je rekord od zavedení elektronické evidence v roce 2012. Velkou zásluhu na tom však mají velké kluby a města, zatímco na vesnicích fotbal prožívá velkou krizi. Nejde však pouze o problém České republiky.
| Výsledky průzkumu společnosti Datank | |
|---|---|
| 32,5 % | Třetina lidí má dojem, že činnost jejich fotbalového klubu v posledních letech upadá. |
| 44,4 % | Pro více než dvě pětiny dotázaných je fotbal důležitou součástí společenského života obce. |
| 47,9 % | Polovina respondentů se domnívá, že fotbalový klub by měl být v každé obci. |
| 53,1 % | Úspěšné firmy by rozhodně měly podporovat amatérský fotbal, protože bez jeho podpory nebudeme mít nikdy kvalitní profesionální fotbal. |
Evropská fotbalová unie UEFA v roce 2010 registrovala 23,5 miliónu fotbalistů, před dvěma let už jen 15,7 miliónu. „Krize amatérského fotbalu je velké téma. Poprvé v historii se relevantně spočítali členové. Dřív byla registrace celoživotní a teď je jen na rok," uvedl předseda grassroots komise FAČR Otakar Mestek na nedávné konferenci v Praze, která se problémem zabývala.
Nejaktuálnější statistiky na Strahově teprve shromažďují, od roku 2015 však v Česku skončilo kolem 350 týmů. „Nicméně některé statistiky UEFA jsou šokující, protože 40 procent fotbalistů nad 15 let končí s fotbalem," upozorňuje šéf Unie českých fotbalových trenérů Verner Lička.
Bez sportu nebude venkov udržitelný
Problémem se zabývají i vědci na univerzitní půdě a jejich studie jednoznačně ukazují, že s úpadkem amatérského fotbalu zároveň skomírá společenský život na venkově.
„Bez kolektivního sportu se kvalita života sníží. Bez sportu nebude venkov udržitelný, protože jej předáme dalším generacím bez něčeho, co mu po desetiletí patřilo. Jsou to kromě hasičů nebo myslivců právě fotbalisté, kolem nichž rotoval společenský život obce od plesů a tancovaček až po akce pro děti," upozorňuje profesor Michal Lošťák z Provozně-ekonomické fakulty ČZU.
Uvědomuje si však, že individualizace ve sportu je celosvětovým trendem. „Třeba v Americe byl tradičně velmi populární bowling v kolektivu. Teď si spíš zahraje každý sám. U nás také získávají navrch individuální disciplíny, přitom na vesnici dřív jednoznačně vládly kolektivní sporty. Když se obce zbaví obchodu, dopravy i fotbalu, jaký důvod pak budou mít lidé tam bydlet...?" klade si profesor klíčovou otázku.
Hřiště je ideální místo pro komunitní život
Základem pro udržení obyvatel na venkově či v oblastech, kterým hrozí vysídlení, je dopravní infrastruktura a dostupnost služeb. „Existence sportovních klubů má pozitivní vliv na stabilizaci lidí v obci, především díky možnosti zdravého rozvoje mládeže," zdůrazňuje Pavel Drahovzal, výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR.
Souhlasí s profesorem Lošťákem, že hřiště je ideální místo pro komunitní život. „Je tam i hospůdka, rodiče se potkávají při trénincích mládeže. Jenže stát systematicky nepodporuje vybudování zázemí a infrastruktury, jako je třeba umělý trávník, který chce mít dneska každý," upozorňuje Drahovzal na další citelný problém.
Zapalovači v každém okrese
Fotbalová asociace se snaží nejmenším klubům pomoci řadou projektů v rámci tzv. grassroots charty UEFA, která má za cíl bojovat s ubývajícím počtem fotbalistů. Například zavedením 80 profesionálních trenérů, kteří budou mít na starost kluby restartovat.
„Říkáme jim zapalovači a jsou v každém okrese, dřív byli jen v kraji. Budou pracovat na tom, aby se klub spojil třeba se mateřskou nebo základní školou, žádaly společně o granty," vysvětluje Mestek. „V dorosteneckých soutěžích už jsme najeli na flexibilitu počtu hráčů a přemýšlíme o kazachstánské cestě, že by se nižší soutěže hrály v menším počtu," avizuje a dodává, že přesnější závěry bude mít FAČR k dispozici na podzimní národní grassroots konferenci v Nymburce.
