Nové logo Liberce může skončit před soudem. Právník a Kania se obviňují z parazitování na Ještědu

O víkendu si nový majitel severočeského klubu Ondřej Kania na sociální síti X pochvaloval, že nová vizuální identita Slovanu představená před deseti dny se podle průzkumu líbí téměř 64 procentům fanoušků. Kdo s ní však rozhodně nesouhlasí, jsou dědici autorských práv na vysílač Ještěd, jehož silueta zůstala ve znaku bez jejich posvěcení zachována. Vlekoucí se spor o užití Ještědu v ochranné známce klubu tak pokračuje. V krajním případě může skončit až žalobou.

„Majitel klubu od okamžiku, kdy vyjádřil přání neprodloužit licenci, oprávnění k užití díla neměl a nemá. S novým majitelem klubu jsme již byli domluveni, ale od dohody věrolomně ustoupil a zvolil cestu pokračování ve sporných řízeních, takže nakonec nic nového pod sluncem na libereckém hřišti,“ stojí v prohlášení rodiny architekta Karla Hubáčka (1924-2011) zaslaném prostřednictvím jejich právního zástupce Rudolfa Lešky z kanceláře Štaidl Leška advokáti, spravující autorská práva na českou stavbu 20. století.

Spor o užití Ještědu ve znaku Liberce vznikl v roce 2019, kdy klub vypověděl původní licenční smlouvu o užití Ještědu, za které platil symbolickou částku. Když klub na začátku dubna převzal nový majitel Ondřej Kania, právní při chtěl urovnat kvůli chystanému rebrandingu a nové vizuální identitě „Hvězda ze severu“. Dubnová schůzka nejprve měla vést ke vzájemné shodě, poté z ní sešlo.

„Dořešení sporu s dědici architekta Karla Hubáčka bylo pro nové představenstvo prioritou. Rozhodnutí zachovat siluetu hory Ještěd v logu padlo ve chvíli, kdy Úřad průmyslového vlastnictví vyvrátil možné porušení autorských práv ze strany klubu. Abychom však do budoucna předešli dalším možným sporům, zvolili jsme cestu větší abstrakce a zjednodušení tvaru,“ sdělil klub při představení své nové vizuální identity s názvem „Hvězda ze severu“.

„Tomuto závěru se zcela jistě bránit budeme. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví bylo napadeno rozkladem pro zjevnou nesprávnost v některých právních závěrech, a není tedy pravomocné. Parazitování na pověsti slavného díla představuje (kromě diskutabilního zásahu do práv autorských) na takovéto komerční škále zcela nepochybně nekalé soutěžní jednání, jemuž se budou nositelé práv bránit všemi právními prostředky,“ vysvětlil Rudolf Leška.

Modrobílý klub se k celé záležitosti původně vyjadřovat nechtěl, po publikování však na sociální síti X Kania reagoval. „Před několika týdny Slovan zvítězil ve sporu s ‚dědici‘ ohledně bývalého loga a nepochybně zvítězíme i ve sporu týkajícím se nové, abstraktní, minimalistické siluety. Stovky tisíc ročně + procenta z merch platit nebudeme,“ napsal s tím, že na spor je připraven a v žádném vesmíru ho podle něj není možné prohrát.

Nejde o první spor o užití Ještědu nejrůznějšími subjekty, v minulosti se jím zabýval i Nejvyšší soud. Do širšího povědomí vstoupil například ten s Královstvím železnic v Praze, které do své expozice umístilo model Ještědu. Jelikož se obě strany neshodly na výši licenčního poplatku, vystavovatel musel napodobeninu vysílače odstranit.

V tomto případě však šlo o trojrozměrné dílo. V paragrafu 33 autorského zákona stojí, že „do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství“ a zároveň v paragrafu 29 „užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora“.

„Klonil bych se k tomu, že v tomto případě to není v nějakém rozporu s běžným způsobem užití díla, protože pokud stavbu architekt umístil do nějakého veřejného prostoru, kde z ní dělá dominantu Liberce, tak jde o užití symboliky jím samotným zamýšlené. Ale to jsou všechno subjektivní výklady, závazné posouzení může případně stanovit jen soud,“ konstatoval pro Právo na jaře Aleš Kout, specialista na autorské právo, kterým se zabývá už přes třicet let.