Nikdy není pozdě, ani na poháry. Nevšední legenda Bohemians po čtyřicítce vyhlíží velkou premiéru

Můžeme se vrátit do zimy 2021? Tenkrát mu táhlo na čtyřicet a vykládal: „Poháry jsou můj nesplněný sen. Když to nevyjde, svět se bude točit dál, ale lákalo by mě zkusit si minimálně předkolo."

Vida, je to tady. Skromný poctivec, jenž pochází ze sedmi sourozenců a v dětství kombinoval fotbal s lyžováním, se ve čtvrtek dočká. Bohemians čeká prolog druhého předkola Konferenční ligy v aréně lídra norské ligy Bodö/Glimt a Jindřiškův půvabný příběh dostane další zajímavou kapitolu.

Koho by to napadlo, když v lize začínal až ve dvaadvaceti? Mimochodem, když se vyučil, chtěl s fotbalem seknout a nastálo dělat řemeslo. Přemluvil ho trenér Zdeněk Bryscejn, jenž měl pro Jindřiška slabost: klukovi z chudé rodiny koupil první kožené kopačky.

Z dnešního pohledu nejstaršího hráče ligy je paradoxní, že pro Olomouc byl v sedmadvaceti letech neperspektivní a musel na hostování ve Fulneku. „Víte, že mě to tam bavilo? Nebyla to špatná zkušenost," vzpomínal už jako vážený veterán.

V těch slovech zní typický Jindřišek, samorost ze staré školy. Nic není problém a žádná překážka není nepřekonatelná. I proto se o něj zajímal kouč Jindřich Trpišovský už na svojí liberecké štaci. Jenže Bohemians, kteří svého dnešního lídra přivedli do druhé ligy v zimě 2009, řekli ne. „Možná jsem časem mohl být i ve Slavii, ale copak můžu litovat?" vyprávěl Jindřišek loni v zimě ve svém domě nad Plavy.

V dílně si utahuje kolíky na kopačkách a hýčká si vzácnou sbírku dresů ligových osobností posledních dvaceti let, což je symbolické: mezi vyvolené už patří i on. Spolehlivý defenzivní záložník ani s věkem neztrácí drajv. Pořád je hladový a chce hrát všechno, i obyčejné přáteláky. „Kolik let ještě vydržíš, Pepo? Deset?" rozverně se na jaře ptaly ikony mistrovského týmu Bohemians z roku 1983.

Překvapilo by, kdyby vážně přidal dalších deset ligových sezon, na druhou stranu u něj nikdy nevíte. I po čtyřicítce si drží ideální postavu, nepřejídá se a alkohol si dá jen občas: „Maximálně dva panáky oblíbeného rumíčku, víc ne."

S Bohemians zažil kruté časy kolem konkurzu a soudních tahanic, tým kočoval na tréninky po celé Praze a zpožděná výplata nebyla výjimkou. Tohle už je ale pryč. Dávno je klubovým rekordmanem v počtu prvoligových zápasů (aktuálně 339) a na jaře se stal nejstarším střelcem v dějinách české i československé ligy, trumfnul i bájného Josefa Bicana. Teď konečně ochutná poháry. A pak? Zkusí to jako funkcionář v milovaném Ďolíčku, nebo bude doma na severu trénovat děti a dělat instalatéra? Nechte se překvapit.