Článek
Benidorm (od našeho zpravodaje) - V exkluzivním rozhovoru pro Sport.cz, který vznikl na nedávném soustředění ve Španělsku, mluví Červ víc o aktivitách mimo stadiony. Ani tam nezapře emoce, temperament. Nicméně málokdo by hádal, že je příznivcem čínské medicíny, partnerce čte knihu po telefonu nebo že válí na tanečním parketu. „Teď šlo ale všechno stranou, narodila se mi dcera Josefína. Byl jsem u porodu, po celou dobu. Je hezký, když může partner ženu podpořit. Jsem pyšný otec,“ podotýká Červ.
Na hřišti je vás plno, emoce z váš prýští. Soupeři i jejich fanoušci vás většinou nenávidí. Myslí si, že v soukromí jste stejný. Vyvrátíte jim to?
Když jsem byl mladší, emoce mi ujížděly. Rodiče se mnou pracovali, abych se krotil. Naštvával jsem se, zasekával se. Kvůli čemukoli. Jsem schopný se vytočit, když zkazím jednoduchou přihrávku. Teď už jsem celkově zklidněný, jsem zkušenější. Mám přítelkyni, dcerku, jsme spokojení.
Prý přítelkyni čtete před spaním knihy.
Měli jsme období, kdy jsem byl často pryč, bylo nám po sobě smutno. Tak jsem jí četl po telefonu. Knihy mě obecně baví. Přečtu si pár stránek před zápasem na hotelu, vyčistím si hlavu. Teď mám rozečtený pátý díl Duny. Máme s přítelkyní také zvyk dělat si den před zápasem palačinky s čokoládou.
To jste se jich musel na podzim přejíst.
Jo, zápasů bylo hodně. Až mi přítelkyně řekla: hele, dělat pořád palačinky mě už nebaví. Vzniklo to původně tak, že jsme si je před časem náhodně večer dali a druhý den se mi povedl zápas. A už jsme u nich zůstali. Je to ale jen o rituálu. Dám si jednu, maximálně dvě.
Červ má potenciál na top ligu. Příspěvek z pořadu PřímákVideo: Sport.cz
Máte i jiný rituál?
Ne. Snad jen… Než jdu na hřiště, podívám se do zrcadla. Chvíli koukám sám sobě do očí. Uklidím se, řeknu si něco pro sebe a jdu na plac.
Tam vypadáte k neutahání. Zdědil jste geny po rodičích, kteří mají spoustu aktivit? Tancují, provozují čínskou medicínu, otec navíc hraje v divadle.
Máme to v rodině všichni v sobě. Táta vedl zamlada taneční skupinu, v oboru pokračoval dál s mámou. Provozují už dlouho taneční kurzy. Chodily k nimi všechny tři moje ségry i já s přítelkyní. Tancuju vlastně odmala, takže neskromně musím říct, že tancovat docela umím.
Lukáč Červ po vítězném zápase české reprezentace
Troufnul byste si na Star Dance?
Asi bych to zvládnul. Na tohle mám ale ještě čas, myslím. Dřív jsme na Star Dance koukali doma všichni dohromady. Na podzim vzhledem k nabitému programu s Viktorkou se nám to nepovedlo ani jednou. Abych se vrátil k rodičům. Mají široký záběr, jejich hlavní činností je čínská medicína. Mají svoji ordinaci. Čínskou medicínu začala studovat také moje přítelkyně s jednou z mých sester. Učí se spolu, berou si rady od rodičů. Musím říct, že mám k tomuto oboru taky blízko.
Využíváte čínskou medicínu při regeneraci?
Ve velké míře. Na soustředění, na výjezdy k zápasům si beru s sebou všemožné propriety. Abych byl připravený, pokud přijde nějaký problém. Rodiče dělají i akupunkturu, byl jsem jejich zákazník. Akupunktura je pro mě nejlepší věcí, co se týká regenerace. Fakt super.
Převzala roli rodičů přítelkyně?
Krátce po našem seznámení jsem si přetrhl vazy v kotníku. Poprosil jsem tátu, aby mě dal dohromady. Přijel, ukázal přítelkyni různé akupunkturní body, takže teď už mě má v parádě ona. Mám vlastně svůj tým terapeutů. (smích) Jednou se mnou přítelkyně zkoušela i jógu, kterou cvičí.
Gólovou oslavu si moc nepamatuju. Prostě jsem běžel, popisuje se smíchem Lukáš ČervVideo: Sport.cz
Úspěšně?
Byl jsem na první hodině, abych jí podpořil. Ale bolely mě z toho tak nohy, že jsem už podruhé nešel.
Pojďme také k fotbalu. Probíhá angažmá v Plzni nad plán?
Je neuvěřitelné, jak mi Viktorka sedla. Samozřejmě, chtěl jsem do týmu co nejdřív zapadnout, pravidelně nastupovat. Ale že na jaře i na podzim odehraju prakticky všechno, a navíc se dostanu do reprezentace…
…a navíc za ní vstřelíte gól. Vaše oslava po brance Ukrajině, kdy jste běžel v transu a křičel ze všech sil, se stala hitem internetu.
Doteď si nevybavuju, co jsem po gólu na hřišti dělal. Neuvěřitelný výbuch emocí. Pamatuju si jen, že míč skončil v síti a já se někam rozběhl. Když jsem si to pustil ze záznamu, říkal jsem si: ty kráso!
Spoluhráči přitom příliš neslavili, čekali, jestli VAR gól potvrdí.
Tohle mi bylo úplně jedno. Prostě jsem naslepo běžel. Krásný úlet. Uplynulý rok byl prostě pohádkový. Musím ale pokračovat. Kdybych nehrál předtím dobře v Liberci, nemohl by se stát loňský rok. Důležitý je každý krok. Pardubice, Liberec, Plzeň.
Jaký bude další krok?
Nejdřív musíme ve čtvrtek zvládnout Anderlecht a zajistit si postup do play off Evropské ligy. Jdeme si za tím.
Berete jako další motivační cíl postup s reprezentací na MS 2026?
Byl jsem na Euru. Když jsem se šel během zápasu rozcvičovat, atmosféra byla fantastická. Mistrovství světa je ještě o level výš. Dostat se tam po dvaceti letech, byl bych rád u toho.
Budete mít možnost k tomu přispět. Trenér Ivan Hašek o vás mluví hezky, patříte k ose týmu.
Je sice pěkné, že o mně takto mluví. Ale tohle je vrtkavé. Pokud nebudu hrát dobře v Plzni, nebudu v reprezentaci.
Vypadá, že se vám z veleúspěšného minulého roku hlava nezatočila.
Stojím pevně na zemi. Popravdě nemám tendence přehnaně sledovat média. Táta mi občas řekne, že je hrdý, kam jsem to dotáhl. Kdybych měl ale hlavu v oblacích, byl by to začátek konce.
