Někdy jsme se chovali jako sebevrazi, uznal Trpišovský. I přesto trenér Slavie hráče chválil

Bez tří bodů z domácího zápasu s Haifou by se naše postupové naděje velice pravděpodobně rozplynuly. Takhle jsme pořád ve hře a máme vše ve své moci. Ale my jsme na zápas nehleděli z pozice postupové matematiky. Chtěli jsme se hlavně rehabilitovat za výkon v Izraeli, což se podařilo.

Myslím, že jsme měli dobrý vstup do utkání. Chviličku jsme si zvykali na rozestavení soupeře, které bylo odlišné proti našemu očekávání. Ale postupně jsme se zlepšovali. Jenže jsme zazdili spoustu situací, z nichž jsme mohli být nebezpeční. Hlavně tedy z pravé strany. A těsně před pauzou jsme přežili ojedinělou tutovku Haify. Do druhé části jsme dobře vstoupili a šli do vedení. Pak jsme nechtěli připustit situaci, že budeme bránit těsné vedení. Ale nervovali jsme se do posledních vteřin.

Záměrem bylo přidat druhý gól a dohrát zápas v klidu. Ale byla to naše klasika. Výkon určitě nebyl bezchybný, ale z hlediska nasazení a bojovnosti zaslouží kluci absolutní pochvalu. Z pohledu technických dovedností tam byly mezery. Stejně tak v pohybu. Někdy jsme byli jako sebevrazi, když jsme místo naší šance pustili Haifu do protiútoku tři na jednoho nebo tři na dva. Střídali jsme fantastické okamžiky s hororovými. Pro lidi to byl určitě zajímavý zápas.

Pro kluky jde o hodně zásadní věc. Z mého pohledu je ještě důležitější, že ubývají situace, kdy vyrobíme fatální chybu nebo pustíme soupeře do šance nějakým zkratem. Že si protivník vypracuje příležitost dobrou kombinací, to se prostě stane.... Postupem času jdeme výkonnostně nahoru. Pro sebevědomí a psychické rozpoložení obránců i Aleše (Mandouse) jsou nuly důležité. Vždyť se nemají o koho opřít. V srpnu by asi nikdo nevěřil, že do zápasů s Plzní či Konferenční ligy půjdeme se stoperskou dvojicí Kačaraba-Ousou. První byl před rokem čtvrtý v řadě ve Slavii, druhý hrál druhou ligu ve Švédsku. Třeba Zima začínal za zády s Kolářem v top formě, vedle sebe měl Kúdelu, z druhé strany Bořila, před sebou skvěle hrajícího Holeše. Mám z kluků velkou radost.

Stávají se z nich pilíře týmu. Mentalita, zkušenost a nasazení jsou pro nás v současné situaci velice důležité. Když si vezmu Petra Ševčíka... Jednou jsem na něj v Liberci řval, že je duch v kabině, o němž nikdo neví. Ale teď vidím změnu. Je z něj lídr. Jsem šťastný, když vidím, že za to kluci umí vzít a jsou ochotní něco obětovat.