Článek
Má čtyři tituly se Spartou, hrával ve Fiorentině či West Hamu a o další fotbalové pocty – třeba o stříbro z Eura 1996 – přišel kvůli nátuře rebela. Po pestré kariéře přes půl roku seděl ve vězení, mihl se v sitcomu Vyšehrad a teď by byl rád trenérem. „S léty jsem postupně zmoudřel a uklidnil se. Blázen Řepka, to byla moje role,“ vykládal zkraje roku v narozeninovém rozhovoru pro Sport.cz.
Momentálně finišuje s áčkovou licencí, za dva týdny by měl jít na zkoušky. A pak? „Po absolvování potřebné praxe bych chtěl navázat profilicencí,“ pravil Řepka v Přímáku.
„Chci to vzít pomalu. Dokončit áčko, nasbírat zkušenosti v divizi nebo ČFL a postupně jít nahoru,“ popsal. „Nevěřím na trenérské rychlokvašky, které vystudují licence a pak hned dostanou angažmá. Bez zkušeností to nejde. Trenér by si měl projít i nějakým úskalím v nižších soutěžích a pak jít někam výš.“
Inspirovat se může třeba u svých dávných spoluhráčů z reprezentace: Ivan Hašek je po letech trenérem národního týmu, Jan Suchopárek vede českou jednadvacítku a Karel Rada ženskou reprezentaci. V lize působí Pavel Hapal (Baník) s Lubošem Kozlem (Liberec), Radoslavem Látalem (Jablonec) a Jiřím Lerchem (Budějovice).
„Mám hodně snů. Třeba i jít do Sparty,“ vyznal se Řepka. Na Letné hrál dohromady osm let.
Ochutnal i roli funkcionáře, na jaře 2013 dělal sportovního manažera v tehdy druholigovém Mostě. „Byl jsem tam tři měsíce a k mému velkému překvapení mě to bavilo. Tým byl v rozkladu, ale udělal jsem změny: vyhodil jsem skoro celý realizační tým, přivedl nové hráče a taky trenéra Zbyňka Bustu. Druhou ligu jsme nakonec zachránili,“ vzpomínal Řepka. „Ovšem teď to vidím tak, že trenérská cesta je pro mě ta jediná. Je to priorita.“
