Zázrak zvaný Maroko před 36 lety. Trenér se těšil na neuvěřitelný balík

Maroko zatím zůstává neporažené, dokázalo remizovat s Chorvatskem a porazilo i Kanadu. Staré vzpomínky se tak vracejí, jelikož jsem byl i při jeho posledním senzačním postupu v mexické Guadalajaře.

Do Guadalajary jsem na zápas Maroka s Portugalskem jel autobusem z Mexiko City. Připomínám, že tehdy se letenky v Mexiku pohybovaly mezi pěti a dvaceti dolary. Autobus byl z Mexico City do Guadalajary ještě levnější.

Hrálo se na Estadio Tres de Marzo - Stadionu 3. března. Jelikož Brazílie hrála o den dřív, byly tribuny plné Brazilců, kteří fandili Portugalcům.

Před utkáním byla situace ve skupině F následující. Portugalci měli dva body za vítězství 1:0 nad Anglií (tehdy bylo pouze za dva body), Maročané měli rovněž dva body za dvě remízy 0:0 s Polskem a Anglií. Anglie tedy byla na pokraji vyřazení a Portugalsku by stačil k postupu pravděpodobně bod.

Jenže i tehdy měli Maročané svého zázračného fotbalistu jménem Abdrrazak Khairi z FAR Rabat, který dokázal portugalskému náhradnímu brankáři Damasovi ze Sportingu Lisabon dát dva góly v rozmezí sedmi minut od devatenácté do šestadvacáté.

Když po přestávce Merry Krimau zvýšil na 3:0 pro Maroko, byla senzace na světě a střídající Diamantino dokázal pouze deset minut před koncem snížit na 1:3. Jelikož Anglie porazila vysoko Polsko, postoupili překvapivě Maročané z prvního místa se čtyřmi body. Tři body měla postupující Anglie a ze třetího místa postoupilo i Polsko.

Po utkání si brazilský trenér Maročanů José Faria nadšeně mnul ukazováček s palcem a naznačoval tím, že za vítězství dostane neuvěřitelný balík a tehdy prohlásil prorocky, že tento zázrak se již v dvacátém století nestane. Měl pravdu, Maroko na něj čekalo dlouhých šestatřicet let.

Na tehdejší tiskové konferenci mě ještě více než José Faria zaujal jeho mladý marocký tiskový mluvčí, který skákal z arabštiny do portugalštiny, odpovídal v němčině i ve francouzštině a byl schopný komunikovat i v angličtině. Kdybych to zkusil v češtině, možná, že by neměl problém ani s ní. No nezkusil jsem to...

Neuvěřitelná marocká obrana tehdy dokázala v osmifinále vzdorovat západoněmeckému týmu plných 87 minut, než Lothar Matthäus rozhodl o vítězství Němců, kteří to později dotáhli do finále. Maročani za celý šampionát v Mexiku inkasovali pouze dvě branky.