Článek
Po čtvrtfinálovém utkání v tunelu, který vedl na Aztéckém stadionu v Mexico City k šatnám, se s Maradonou potkal anglický záložník Steve Hodge a dres si s ním ochotně vyměnil. Fotbalista Nottinghamu Forest ho opatroval jako oko v hlavě a tvrdil, že ho nikdy neprodá.
Nakonec se ale rozhodl, že ho zapůjčí Národnímu fotbalovému muzeu v Manchesteru, kde bylo Maradonovo triko posledních dvacet let vystaveno. Jako součást fotbalové historie. Jako relikvie připomínající mistrovství světa v Mexiku a čtvrtfinálový duel Argentiny s Anglií. Jako připomenutí, co všechno tomuto střetnutí předcházelo a co ho provázelo. Třeba i válku obou zemí o Falklandy...
Teď ovšem přišel Hodge s tím, že dres prodá. Ikonický Maradonův dres tak půjde prostřednictvím aukční síně Sotheby's do online dražby, která začne 20. dubna a skončí 4. května.
„Je celkově v dobrém stavu, pochopitelně s přihlédnutím k intenzivnímu nošení, pocení a sportovní aktivitě. Na předním lemu trička chybí trochu nití a na povrchu jsou drobné skvrny," píše na svých webových stránkách aukční síň Sotheby´s, která ho vystaví v galerii New Bond Street v Londýně, aby si ho mohla prohlédnout veřejnost i případní zájemci.
Předpokládá se, že by Maradonův dres mohl být vydražený za 4 miliony liber, což je v přepočtu přes 117 milionů korun. Dosud nejdražším vydraženým dresem je baseballový dres, který oblékala hvězda New York Yankees Babe Ruth. V roce 2019 se prodal v aukci za 5,6 milionu amerických dolarů.
Teď ovšem vznikly pochybnosti, zda Maradonův dres je skutečně dresem, který měl božský Diego na sobě během druhé půle zmíněného čtvrtfinále s Anglií.
Maradonova dcera Dalma totiž tvrdí, že tomu tak není. „Ten bývalý anglický fotbalista si myslí, že má dres mého otce z druhého poločasu, ale není tomu tak. Má ten, který měl otec na sobě v první půli. Musím to říct proto, aby případný kupující znal pravdu," řekla Dalma pro Radio Metro.
Dokonce uvedla, že ví, kdo slavný dres doopravdy vlastní.
„Moje máma to není. Vím, kdo ho má, ale neřeknu to, abych jeho totožnost neodhalila."
Pravdou je, že kolem výměny dresů po zápase panuje přece jen několik nejasností. Sám Hodge v jednom z dřívějších rozhovorů přiznal, že byl nešťastný z toho, že si s ním na hřišti nikdo z Argentinců dres nevyměnil. Proto celý zoufalý vyběhl ze šatny zpátky na chodbu, kde narazil na Maradonu a ten na výměnu dresů ochotně přistoupil. Nikdo ovšem nezkoumal, zda mezitím nebyl Diego rovněž v šatně a nepřevlékl se tam.
Aukční společnost Sotheby's nejdříve poukazovala na Maradonovu autobiografii, v níž Argentinec vzpomíná, že jeho dres skutečně dostal Hodge. Ani to se jí však nezdálo dost průkazné, proto najala experta z nezávislé externí firmy Photomatch.
Ten porovnal dres nabízený k dražbě s fotografiemi a filmovými záběry ze čtvrtfinálového střetnutí, na nichž se objevil Maradona. Znalec prozkoumal každý detail - záhyby, pruhy, stehy na lemu dresu, nášivky, číslo, skvrny vzniklé pocením. A podle jeho expertízy se skutečně jedná o dres, který měl Argentinec na sobě a v němž vstřelí gól boží rukou i gól století.
„Maradona si v průběhu utkání dres skutečně vyměnil, ale oba góly vstřelil v tom, který je nabízený k aukci. Jsou na něm víc než přesvědčivé shody," ujistil ve znaleckém posudku případného kupce.
Maradonova dcera trvá ovšem dál na svém, takže zájemce si může vybrat verzi, které uvěří.