Titul a Katar, dvě výzvy v bláznivé době. Program je vůči hráčům až likvidační, pocítil Čelůstka

Loni v lednu se už zase hrála liga, na klasickou zimní přípravu nebyl prostor. Užíváte si ji letos po roční pauze, ačkoliv ji fotbalisté většinou rádi nemají?

Jsem rád, že se Spartě navzdory problémům podařilo zařídit, abychom mohli do tepla odletět. Lépe se nám trénuje, lépe se tady regeneruje. Za poslední rok a půl bylo zápasů opravdu moc. Teď se cítím dobře, snad s výjimkou jednoho tréninku jsem zatím absolvoval všechno. Těšíme se na konfrontaci s ruskými týmy, pak už začneme vyhlížet první zápas v Českých Budějovicích.

Pandemie nahustila termínovou listinu. Reprezentace loni sehrála rekordních 17 zápasů, vy sám 12. Do toho tři soutěže se Spartou, jak všechno zvládáte?

Loni se už v půlce ledna zase hrálo, čas na klasickou přípravu nebyl. Program se nesmírně nahustil. A když se podívám, co nás ještě čeká... Třeba v červnu po skončení klubové sezony hned čtyři zápasy Ligy národů během deseti dnů s nejlepšími evropskými soupeři! To už mi přijde jako úlet. V době, kdy by hráči po těžké sezoně měli odpočívat, léčit se a regenerovat. Bohužel se kvůli covidu dohánějí zápasy i finance.

V Turecku jste platil za železného muže, měl jste tam rekordní počty odehraných minut, že?

Je to tak. Jednu sezonu v Antalyasporu, tuším 2016/17, se mi podařilo odehrát úplně celou. Sám jsem žasnul, že se mi zranění vyhýbala a netrefily mě ani karty. Vlastně během celého období pěti sezon jsem se tam držel. Vybavím si pouze jedno větší zranění, jinak jsem utržil jen šrámy, kvůli nimž jsem vypadl tak maximálně na jeden zápas. Teď mám bohužel období, kdy mě zranění trefují víc. Jednak už nejsem nejmladší. (úsměv) A pak se podle mě projevuje právě velká porce zápasů.

Loni jste na zranění trpěl. EURO jste nedohrál a přišel o letní přípravu, pak také o závěr podzimu...

Musím říct, že mistrovství Evropy jsem hrál trochu se sebezapřením. Od druhého, třetího zápasu ve skupině jsem cítil achilovku, objevil se zánět. A ve čtvrtfinále v Baku už jsem šel hodně přes závit. Snažil jsem se být co nejdříve zpátky. Teď vidím, že se možná hodilo ještě o trochu víc času. Pak jsem si natrhl postranní kolenní vaz na stejné noze, což mohlo mít souvislost. Jsem rád, že teď už si nemám na co stěžovat. A že se můžeme připravovat v teple. Jak jsem v minulosti působil na jihu, tak jsem poznal, jak blahodárné může teplo být.

Nemáte také pocit, že svět už se úplně zbláznil? EURO po celém kontinentu až po Baku, kde jste museli sehrát čtvrtfinále. Čtyři zápasy Ligy národů až v červnu po skončení klubové sezony. A jako vrchol MS v Kataru, poprvé v historii od listopadu do prosince...

Řekl bych, že termínová listina ze strany UEFA a FIFA je vůči hráčům až likvidační. Čtyři zápasy Ligy národů v červnu jsou toho příkladem. Tou dobou by se mělo po náročné sezoně odpočívat, navíc se už po hráčích budou shánět jejich kluboví trenéři. Takový program trochu hraničí s šílenstvím. Pokud jde o EURO, samozřejmě bylo ovlivněno tím, kdo mohl hrát a trénovat doma, a kdo naopak musel křižovat celou Evropou až po Asii. My jsme bohužel patřili k týmům, které musely nalétat nejvíc kilometrů. A není to detail, jak by se mohlo zdát. Baku už ani není v Evropě, bylo tam o 20 stupňů víc než tady, všechno se nasčítalo...

Obvyklý program všech klubových soutěží se rozsype, ligových i pohárových. Vedle Turecka máte zkušenosti také z Itálie, Německa a Anglie. Dokážete si představit, jaký dopad tam zimní MS bude mít?

Těžko se mi hledá odpověď, zimní šampionát ještě nikdo nezažil. Na papír se dá namalovat a upravit všechno. Jasné však je, že pak se budou muset hrát tři zápasy v týdnu. A my nejsme hokejisté, kteří odehrají 15 minut za utkání, nejlepší 20 minut, a pak jdou dolů. UEFA i FIFA by měly brát větší ohled na zdraví hráčů. Zatím mi přijde, že na ně moc nemyslí. Co jsem zažil třeba v Anglii, mají tam dva národní poháry, ligu a nejlepší kluby samozřejmě hrají i evropské poháry. Je to náročné, teď bude všechno ještě těžší.

Velká euforie, ve třiceti se mi splnil fotbalový sen, říká autor vítězného gólu Ondřej Čelůstka

<a href="http://www.sport.cz/">Sport.cz</a>

A co účastníci MS? Na pořádné soustředění před turnajem nebude čas, hned po skončení šampionátu je zase povolají klubové povinnosti...

Klasická příprava na velký turnaj, jako my jezdíme do Rakouska, prostě nebude. Všechny zásadní fotbalové věci bude třeba stihnout na dvou, třech trénincích. Oč méně času bude na hřišti, o to více přibude videa. Na druhou stranu jsme zvyklí, vždyť UEFA v minulosti dva zápasy během jednoho srazu rozšířila na tři. Takže jsme se třeba v pondělí sešli, hned v úterý měli předzápasový trénink a ve středu už hráli v Polsku s Estonskem, což byl teprve začátek... Muselo se tak hrát, aby se všechno stihlo.

Národní tým ještě na MS není. Na jaře vás čeká útok na titul se Spartou, s reprezentací baráž o postup na MS. Jaké to pro vás jsou mety?

Samozřejmě veliké. Pokud jde o titul, v lize jsme tři trochu odskočení od ostatních. Bude to boj, myslím, že tentokrát se klidně může rozhodovat až do posledního kola. A my uděláme všechno, aby se titul po delší době na Spartu vrátil. Také postup na MS je velká výzva, nikdo z naší generace ho ještě nezažil.

Sparta měla koncem roku velkou marodku, v přípravě se jí vyprazdňuje. Zatím jste hráli jen s Chrudimí, ale přesto, jakou formu a pohodu týmu aktuálně cítíte? Start jara bude pekelný, vedle ligy hned pohárové derby na Slavii, Konferenční liga s Partizanem...

Říká se, že ukázaná platí. Až podle úvodních jarních zápasů budeme umět odpovědět lépe. Rozpoložení týmu je zatím nicméně dobré. Jde o to, abychom si tady proti ruským soupeřům ověřili, kde a v čem se ještě musíme zlepšit.

Marodka se vyprazdňuje také nároďáku. Jak si v baráži troufáte na Švédsko, pak případně Polsko či Rusko?

Doufám, že budu stoprocentně zdravý a k dispozici. Nominace pak je na trenérovi. Hrajeme venku, fanoušci nás vzhledem k situaci budou asi víc podporovat z domova na dálku. Věřím, že se sejdeme v co nejlepší kondici.

Je vám 32 let, co všechno ještě chcete v kariéře stihnout?

Moc dál bych se nedíval. Jak už bylo řečeno, v sezoně mám dva hlavní cíle. Jednak titul se Spartou, a pak postup na mistrovství světa s reprezentací. Uvidíme, co bude v létě, všechno si vyhodnotíme. Smlouvu mám ještě na rok a půl. Mám v plánu zůstat ve Spartě a přičinit se, aby titul získala již letos.

Na svém webu máte vánoční fotku se dvěma malými synky, drží v ruce míč. Zatím je zaučujete doma v bytě?

Je to tak. Pořídili jsme s manželkou velký koberec s námětem fotbalového hřiště, kluci na něm mají i dvě malé branky. Abych pravdu řekl, když přijdu unavený z tréninku, často bych koberec nejradši odnesl do sklepa. Ale kluci mají dresíky i trenýrky buď Sparty, nebo reprezentace. Je radost se dívat, jak jsou natěšení, jak je to baví. Je těžké je odmítnout, takže i když jsem unavený, stejně se vždycky nakonec zapojím... (úsměv)