Článek
Když si v roce 2006 vybojoval český národní tým poprvé a zatím naposledy postup na světový šampionát v Německu, stačilo, aby v dodatečné baráži uspěl v konfrontaci s Norskem. V Oslo tehdy vyhrál 1:0, v domácí odvetě porazil skandinávského protivníka stejným výsledkem a rázem patřil mezi třináct Evropanů, kteří měli právo na MS 2006 startovat.
Čeští fotbalisté Tomáš Galásek, Tomáš Ujfaluši a Marek Jankulovski se radují po vítězné baráži s Norskem.
Zrození Ligy národů ovšem vneslo do evropské kvalifikace o Katar novum. Motivující, představující pro její účastníky stimul, aby novou soutěž brali vážně. I dvěma vítězům jednotlivých divizních skupin Ligy národů se totiž na základě sestaveného pořadníku nabízí možnost startu v baráži, pokud si ji nevybojují v kvalifikaci.
Pro českou reprezentaci na první pohled novum určitě vítané. Vzhledem k vítězství v jedné ze skupin druhé divize LN a sedmé příčce v zmíněném pořadníku měla totiž baráž jistou vlastně hned po losování. Konstelace s Walesem ve skupině jí nahrála natolik, že se nemusela a nemusí stresovat tím, že musí skončit v tabulce druhá za Belgií, aby se do baráže dostala. Pokud by druhou příčku neobsadilo Estonsko či Bělorusko, což je víceméně vyloučené, může Šilhavého výběr figurovat v tabulce na poslední příčce a baráž bude stejně hrát.
Jenže na rozdíl od minulých kvalifikací bude nově koncipovaná baráž zrádná. Dvanáct účastníků tvořených deseti mužstvy z druhých míst ve skupinách a dvěma celky z Ligy národů bude rozděleno do tří pavouků po čtyřech účastnících. Nejprve bude v každém z nich na programu semifinále, jež se bude hrát na hřišti mužstva, které posbírá v kvalifikaci nejvíc bodů, až poté finále, při němž rozhodne o domácím prostředí los. Odvety se nekonají, hraje se jen na jeden zápas.
Trenér české reprezentace Jaroslav Šilhavý během přípravného utkání fotbalové reprezentace s Ukrajinou.
„Proto je tolik důležité, abychom v kvalifikační skupině skončili na druhém místě a nasbírali co nejvíc bodů. Zvýšilo by to naše šance hrát první barážový zápas v domácím prostředí," je si reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý pochopitelně vědom úskalí, které sebou novum uvedené v život v letošní kvalifikaci o Katar nese.
Aby ne, když on sám byl v minulosti už dvakrát u toho, když český národní tým doplatil na novinky, s nimiž generalita světového a evropského fotbalu přišla. Nejdřív na EURO 2004 v Portugalsku v roli asistenta trenéra Karla Brücknera, kdy o vyřazení české reprezentace v semifinále s Řeckem rozhodl experiment se „stříbrným gólem", letos při EURO 2020 znovu. To už jako hlavní kouč musel jen posmutněle přihlížet tomu, jak Patrika Schicka připravilo o korunu krále šampionátových střelců a Zlatou kopačku Adidasu nově zavedené pravidlo, že v případě stejného počtu nastřílených branek rozhodující o pořadí pomocná kritéria. Ta mluvila ve prospěch Cristina Ronalda, takže Schick skončil v oficiálních statistikách druhý.
| NOVINKY, NA KTERÉ ČESKÁ REPREZENTACE DOPLATILA |
| Na evropském šampionátu v Anglii ´96 přišel trenér Dušan Uhrin k novému obleku, na novinku v pravidlech však doplatil on i česká reprezentace. Zdeněk Pavlis, Sport.czZlatý gól na EURO 1996 - Pravidlo o zlatém gólu, který rozhodoval případné prodloužení, bylo do fotbalu zavedeno v roce 1993, po tři roky však bylo na uvážení a rozhodnutí pořadatelů, zda ho použijí. Poprvé bylo oficiálně uplatněno až ve finále mistrovství Evropy v roce 1996 v Anglii. Česká reprezentace na něj v londýnském Wembley doplatila, neboť zlatý gól Bierhoffa v prodloužení rozhodl o triumfu Němců. „Během trenérské kariéry jsem na tento experiment doplatil hned třikrát. V Anglii ve finále, při angažmá v Saúdské Arábii, kdy jsme prohráli zlatým gólem s Kuvajtem, a stejně tak ve Švédsku, když jsem trénoval AIK Stockholm a zlatý gól rozhodl finále Švédského poháru," ulevilo se trenérovi Dušanu Uhrinovi, když byl v roce 2004 experiment se zlatým gólem zrušen. |
| Asistent trenéra Tomáš Galásek nejprve stříbrný gól velebil, za pár týdnů ho naopak proklel.Vlastimil Vacek, PrávoStříbrný gól na EURO 2004 - Stříbrný gól vstoupil na scénu v roce 2002 a na velkém turnaji byl oficiálně použit o dva roky později zase na mistrovství Evropy. Duchovní tvůrci zlatého gólu totiž uznali, že je nespravedlivé, aby prodloužení skončilo okamžitě po jeho vstřelení, přišli proto se stříbrným gólem. Mělo jít o spravedlivější alternativu, protože i po vstřelení branky prodloužení pokračovalo. Buď do vypršení prvních patnácti minut, pokud gól padl v úvodní čtvrthodině, anebo celých třiceti, jestliže byla branka vstřelena po změně stran. Češi na toto novum zase doplatili. Semifinálový duel s Řeckem skončil v normální hrací době bez branek, takže došlo na prodloužení a stříbrný gól. Řek Traianos Dellas ho vstřelil dvě vteřiny poté, co se naplnilo prvních patnáct minut. Rozhodčí Collina sice nechal ještě patnáct vteřin pokračovat, ale šlo o příliš málo času, než aby svěřenci trenéra Brücknera stačili na inkasovaný gól zareagovat.„Stačilo, aby tenhle gól padl o pár desítek vteřin později na začátku druhého prodloužení, a my bychom měli celou čtvrthodinu na to, abychom s výsledkem něco udělali," povzdechl si aktér zápasu a momentálně Šilhavého asistent u české reprezentace Tomáš Galásek, který hru na stříbrný gól zažil během roku hned dvakrát.V klubovém dresu Ajaxu Amsterdam si pravidlo o stříbrném gólu nemohl vynachválit. Když totiž oba kvalifikační zápasy třetího předkola Ligy mistrů mezi Ajaxem a GAK Graz skončily nerozhodně 1:1, došlo 27. srpna 2003 v amsterdamské aréně na prodloužení a stříbrný gól. Galásek ho vstřelil ve 104. minutě z penalty a jeho tým postoupil do hlavní fáze Champions League. O jedenáct měsíců později na Estadio Dragao v Portu při mistrovství Evropy Galásek naopak stříbrný gól proklel. 1. července 2004 připravil českou reprezentaci o naději na postup do finále evropského šampionátu.Paradoxem zůstane, že už v únoru roku 2004 Mezinárodní pravidlová komise IFAB rozhodla, že hned po evropském šampionátu v Portugalsku se přestane pravidlo o zlatém a stříbrném gólu používat a v případě nerozhodného výsledku i po prodloužení dojde k návratu k penaltovému rozstřelu. |
| Český útočník Patrik Schick oslavuje gól s Tomášem Součkem (vpravo).Vlastimil Vacek, PrávoZlatá kopačka na EURO 2020 - Už před evropským šampionátem UEFA rozhodla, že Zlatá kopačka určená nejlepšímu střelci závěrečného turnaje se bude udělovat jen jedna. A to i v případě, že budou mít dva či více hráčů na kontě stejný počet gólů. V takové situaci vstoupila do hry pomocná kritéria, která měla pořadí střelců určit. Prvním z nich byly asistence, druhým nižší počet odehraných minut, dalším více branek v kvalifikaci apod. K situaci, kdy se měli o Zlatou kopačku dělit dva hráči, nakonec opravdu došlo, protože Patrik Schick a Cristiano Ronaldo měli na kontě po pěti gólech. Pro Portugalce ovšem mluvila jedna asistence, takže nejlepším střelcem byl vyhlášen on. |
