Představení skupiny E: Götze jako trumf, dobře namixované Španělsko, bubnující rekordman a nebojácní Japonci

Götze může být trumfem

Není odepsaný, ještě nežije jen ve vzpomínkách fanoušků. Zlatý chlapec německého fotbalu Mario Götze zase baví tribuny. A nejen je. Nadchnul i trenéra německé reprezentace Hansiho Flicka, který ho vybral do týmu pro mistrovství světa v Kataru. Nazuje po osmi letech šťastné kopačky jako na Maracaná?

Jistě, snad každý si vybaví, že právě Götze vystřelil jediným gólem v prodloužení Německu titul světových šampionů v roce 2014 ve finále proti Argentině. Jenže pak uvadal, fotbalově chřadnul, mizel z povědomí. Teď se jeho lesk vrací.

Götzemu je třicet, v předchozích dvou sezonách se rozjel v PSV Eindhoven, nyní válí v Eintrachtu Frankfurt. Ne že by oplýval nějak ohromující produktivitou, v bundeslize dal dva góly, dvě asistence přidal v Lize mistrů a jednu v Německém poháru. Ovšem vyzařuje z něj elán, drajv, přidává kvalitu. „Je na vrcholu kariéry," poznamenal v komentáři pro web magazínu Kicker bývalý německý reprezentant Andreas Möller.

Mistr světa z roku 1990 a Evropy z roku 1996 tenhle Flickův tah kvituje. „Trenér ví, co v Mariovi má. Je týmovým hráčem, který je už víc než jen mužem pro zvláštní momenty. Eintracht je podle mě momentálně společně s Bayernem Mnichov nejlepším mužstvem v bundeslize, Götze k tomu rozhodujícím způsobem přispívá," doplnil Möller.

Vzkříšenému ofenzivnímu záložníkovi do nominace možná pomohlo i neštěstí druhého. Kapitán Dortmundu Marco Reus se zranil, čímž o šampionát přišel. „Má evidentně vůli v národním týmu znovu udeřit. V Kataru proto může být trumfem, tedy být v roli, kterou Flick dlouho připravoval pro Reuse," podotkl reportér Kickeru Oliver Hartmann.

Götze se v reprezentaci objevuje po pěti lety, prošel si mnoha výkonnostními výkyvy. Flick ho zná, v památném finále proti Argentině byl asistentem Joachima Löwa. Ví, že rodák z Memmingenu bude akceptovat jakoukoliv roli. „Myslím, že všichni víme, že Mario je geniálním fotbalistou, který hrál v posledních zápasech na vysoké úrovni," vysvětloval sedmapadesátiletý trenér svou volbu.

Podle něj je i dobrým předpokladem, že Götze zvládá rychlý sled zápasů, může hrát každý třetí nebo čtvrtý den. Trefil se Flick s výběrem? Nejde jen o Götzeho. Hojně se propírá i absence stopera Matse Hummelse či povolání sedmnáctiletého útočníka Youssoufy Moukoka.

Mašinu La Roja táhnou mazáci a zázrační mladíci

Třikrát vyhrálo mistrovství Evropy a v roce 2010 také světový šampionát. Potom Španělsko zatroubilo na ústup, na MS 2014 vypadlo hned ve skupině a na MS 2018 v osmifinále. Krize je však pryč, v Kataru bude La Roja znovu patřit k favoritům.

„Máme pár zkušených hráčů jako jsem já, ale taky spoustu vynikajících mladíků, což je docela dobrý mix. Každý má svou roli," varuje konkurenci kapitán Sergio Busquets.

Českým fanouškům se jeho tým představil v letošní Lize národů. V Edenu zachránil gigant až v 90. minutě remízu 2:2, doma už v poklidu zvítězil 2:0. „Španělé jsou jeden z nejlepších týmů na světě. Skoro každý z jejich hráčů vykazuje obrovskou kreativitu, každý má mimořádné dovednosti. Posílili o mladé hráče, je to rychlé, jedou jak dobře namazaný stroj," obdivuje sedmý tým světového žebříčku trenér Jaroslav Šilhavý.

Nároky jsou na mužstvo obrovské. „Ve Španělsku musíte pořád jen vyhrávat... Několik našich nejmladších zvládlo poslední ME. Díky tomu teď máme okruh třiceti, čtyřiceti osvědčených hráčů, kteří klidně mohou nastoupit za národní tým," kvituje trenér Luis Enrique, který v osmi kvalifikačních zápasech protočil neuvěřitelný počet 43 hráčů.

Osmnáctiletý Gavi, o rok starší Pedri, dále Ferran Torres, Unai Simón... Seznam skvělých mladíků je dlouhý. V nominaci je i dvacetiletý Ansu Fati, který nastoupil za reprezentaci naposledy před dvěma roky. „Do poslední chvíle jsem měl pochybnosti, ale rozhodl jsem se pro něj, protože jeho technické dovednosti jsou úžasné. Když tu bude s námi, mohla by to pro něj být velká motivace. Pořád pracuje na tom, aby se dostal zpátky do vrcholné formy," věří Enrique.

„Když takový Gavi dostane šanci v souboji jeden na jednoho, jde dopředu a vůbec nepřemýšlí. Skvělý hráč!" chválí Šilhavý hvězdičku Barcelony.

Nedošlo na návrat španělského rekordmana Sergia Ramose, o kterém se spekulovalo. Chybí i zkušený gólman David de Gea z Manchesteru United. Posledním pamětníkem mistrovského titulu z roku 2010 zůstává Busquets. „Jejich pilíř, stálice. Možná se nezdá jako klíčový, ale naopak, bez něj by nebyl tým, jaký je. Vycítí vždy přesně, co má dělat, dokáže si pomoci faulem, nebo naopak spadnout. Ohromně důležitý hráč pro ně," charakterizuje nedávného soupeře český záložník Jakub Jankto.

„Chceme se prosadit naším fotbalem, naším kombinačním stylem," avizuje další mazák Koke. „Jsem velmi hrdý, že jsem během kariéry hrál třikrát na mistrovství světa. Turnaj vždy přináší mimořádné natěšení, už teď jsem natěšený," usmívá se trenér Luis Enrique, který je ve Španělsku za velkou hvězdu.

Bubnující rekordman

I statistici jsou z něj zmatení. A není se co divit, protože kostarický rekordman Celso Borges je chlapík, který přitahuje nevšední situace. Kolik zápasů za reprezentaci už vlastně odehrál? Najdete tři čísla: 153, 154 i 155. Jisté je, že nikdo za středoamerickou zemi nestihl víc startů než on.

V národním týmu vždycky patřil k hlavním mozkům, klíčové akce obvykle šly přes něj. Kostarika v 34letém středním záložníkovi pyšně vidí pokračovatele tradice: jeho táta Alexandre Guimaraes patřil k hvězdám party, která na MS 1990 nečekaně došla do osmifinále. Tam Kostariku zastavilo rozjeté Československo s kanonýrem Tomášem Skuhravým.

Borges otce trumfl, před osmi lety v Brazílii pomohl k historickému postupu mezi nejlepších osm. To už měl za sebou štace v Norsku a Švédsku, kde jednou hrál v replice vlastního dresu, vypůjčil si ho od fanouška. Kustod na přední stranu narychlo dolepil logo sponzora a Borges šel na plac. „Bláznivá vzpomínka. Ale tenkrát jsme vyhráli," nostalgicky se usměje sympaťák, jenž umí čtyři jazyky.

Kromě Skandinávie se ještě zastavil ve Španělsku a Turecku, ale po třicítce se vrátil domů. S Alajuelense je vicemistrem Kostariky a kromě fotbalových arén se mu občas tleská i jinde: stejně jako třeba Petr Čech si rád zabubnuje před publikem. V Kataru ovšem moc času na hraní nebude, smečka kolem Borgese se bude v našlapané skupině pokoušet o zázrak.

Cíl je jasný, poslat domů jednoho z gigantů a přepsat historii

Před čtyřmi lety sahali po senzaci. Ještě dvacet minut před koncem osmifinále mistrovství světa vedli fotbalisté Japonska nad favorizovanou Belgií. Nakonec se ale s turnajem rozloučili, domů je v gólem na 3:2 poslal v nastavení druhého poločasu Marouane Fellaini.

Japonci na šampionátu v Rusku proklouzli do vyřazovacích bojů na úkor Senegalu a Polska, v Kataru je čeká tvrdší oříšek. Ve skupině E je kromě Kostariky nastoupí proti evropským gigantům Německu a Španělsku.

„Hrát proti takovým týmům je pro nás samozřejmostí, protože na mistrovství světa se musíte postavit těm nejlepší. Nebudeme se na soupeře dívat optikou, že jsou lepší než my. Chceme ukázat své vlastní silné stránky. Cílem je dostat se do čtvrtfinále, ale budeme brát každý zápas tak, jak přijde," prohlásil v reakci na vylosování „skupiny smrti" kouč Hadžime Morijasu.

Finální nominaci oznámili Japonci jako vůbec první ze všech 32 účastníků. Ale už musely přijít změny, ze hry je kvůli zranění například obránce Huddersfieldu Juta Nakajama.

Zdravotní problémy pak hlásí Wataru Endo. Kapitán bundesligového Stuttgartu a stavební kámen reprezentační základní sestavy dostal úder do hlavy, a i když údajně neutrpěl vážnější následky, rychlost zotavení je ve hvězdách.

Jinak kádr disponuje více než kvalitními fotbalisty. Nad všemi lehce vyčnívají Takumi Minamino z Monaka, Takefusa Kubo ze španělského Sociedadu nebo zástupce londýnského Arsenalu TakehiroTomijasu. Cíl dostat se do čtvrtfinále je ambiciózní i v tom, že mezi osmičku nejlepších se Japonci ještě nikdy nedostali.