Představení skupiny A: Vrchol pro Katar, strach o Maného, bizarní příběh Ekvádoru a nová generace Oranje

Na první pohled mu nic nechybělo. Félix Sánchez v rodné Barceloně deset let trénoval mládež v jednom z nejslavnějších klubů světa. Když mu bylo třicet, vyrazil na dobrodružství do bohatého Kataru, kde začal rozvíjet místní i přespolní talenty v moderní akademii Aspire. Šestnáct let nato je před holohlavým Kataláncem zatím největší výzva v kariéře: katarské mistrovství světa, kde povede domácí tým.

Sánchez nesmí náročné šejky zklamat, jinak... „Budou padat hlavy," s úsměvem dopoví Jaroslav Veselý, trenér Bohemians a znalec poměrů v arabském fotbale. Na několika adresách v Perském zálivu asistoval Ivanu Haškovi.

Katarské áčko funguje jinak než ostatní národní týmy, kouč Sánchez se svými vyvolenými pracuje skoro jako v klubu. Může si to dovolit, protože všichni hráči z aktuální nominace jsou z katarské ligy. Pro zajímavost: místní Stars League hraje dvanáct týmů, přestože maličký emirát má podobnou rozlohu jako Středočeský kraj.

Mimochodem, proč v katarské reprezentaci nejsou žádní krajánci? „Hráči odmala vyrůstají v luxusu a nemají motivaci opustit svoji komfortní zónu. Platové podmínky jsou v regionu lepší než v Evropě, nedaní se tam a fotbal je přizpůsobený muslimskému způsobu života," popisuje Veselý. „Umíte si představit, že by se u nás hráči šli o poločasové přestávce modlit?"

Zkušenosti z těžkých klubových zápasů a kvalifikace můžou fatálně chybět, ale pozor: Katar před třemi lety překvapil triumfem na mistrovství Asie. Vyhrál všech sedm zápasů a inkasoval jediný gól. „Zajímavý fotbal, mladí hráči, minimum chyb... Trenér Sánchez ukázal, že umí tým vyladit na velký turnaj. A letos má přijít vrchol," naznačuje Veselý.

Fotbal se chce inspirovat házenou. Katarský tým došel na domácím mistrovství světa 2015 až do finále, kde těsně prohrál s Francií. Senzační stříbrná jízda ovšem měla pachuť: tým táhli naturalizovaní borci. „Koupená medaile!" křičeli kritici. I fotbalový Katar má několik hráčů, kteří se narodili jinde. Súdán, Alžírsko, Ghana, Portugalsko, Francie, Irák... Bavíme se zhruba o třetině týmu. Produktivní útočník Almoez Alí a další do země přišli už jako teenageři a postupně zapadli do místní společnosti. „Myslím, že se v Kataru poučili z házené a už se nerozdávají pasy starším Brazilcům jako kdysi. V současnosti jsou tam kluci třeba od dvanácti a v dospělosti jsou z nich běžní Katařané," vykládá Veselý.

Hostitelé načnou šampionát zahajovací partií s Ekvádorem, následovat bude Senegal a Nizozemsko. „Mohli mít i těžší skupinu," poznamená Veselý. „Věřil bych, že se poperou o postupové místo."

Ekvádor se těší na čtvrté vystoupení na světovém šampionátu, účast souboru kolem kapitána Ennera Valencii v Kataru ale musela až několik dní před výkopem úvodního zápasu posvětit Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS). Dlouhé tahanice měly nakonec až bizarní vyústění.

Povyk se spustil kolem obránce Byrona Castilla, který se oficiálně narodil v roce 1998 v ekvádorském Playasu. Nic divného, že? Jenže je problém, jestli je to vůbec pravda. Dost možná jde o falešné údaje, zástupci Chile a Peru poukazovali na to, že se tento fotbalista narodil jindy, jinde a pod jiným jménem. V roce 1995 v Kolumbii.

Existuje i nahrávka z roku 2018, kterou zveřejnily britský list Daily Mail a španělská Marca, kde Castillo funkcionáři ekvádorského svazu potvrzuje, že se narodil v roce 1995 v kolumbijském městě Tumaco. Už předtím totiž panovaly pochybnosti o jeho správné identitě. Hráč vylíčil příběh, jak se vydal přes hranice zkusit najít fotbalové štěstí. Zmiňuje i člověka, který mu se sehnáním falešných dokumentů pomohl. Do médií se dostal i jeho kolumbijský rodný list. Přesto byl v roce 2019 uznán jako ekvádorský občan.

V kvalifikaci nastoupil do osmi zápasů, potenciální náhradníci z Chile a Peru volali po vyloučení Ekvádoru ze šampionátu. FIFA však účast čtvrtého týmu v jihoamerické kvalifikaci na nadcházejícím mundialu potvrdila, případ tak šel do rukou Mezinárodní sportovní arbitráže. Ta konstatovala, že Castillo nastoupil v kvalifikaci oprávněně, protože je podle fotbalových pravidel považován za právoplatného občana Ekvádoru. Tudíž potvrdila platnost výsledků i postup Valencii a spol. Ekvádor však zároveň od CAS vyfasoval za použití dokumentů s falešnými údaji pokutu a odečet tří bodů v další kvalifikaci o mistrovství světa.

A teď ono bizarní rozuzlení. Castillo přiletěl do Evropy, připravoval se s mužstvem na šampionát. Jenže trenér Gustavo Alfaro ho při závěrečné redukci kádru ze soupisky vyškrtnul, takže muž, kolem kterého celý cirkus vzniknul, do Kataru nakonec stejně nejel.

Kdy už přijde čas některého z afrických týmů? Otázka, která se v poslední době objevuje před každým světovým šampionátem. Pokud jde o černý kontinent, kdo jiný by měl v Kataru uspět, když ne Senegal? Úřadující vítěz Afrického poháru národů, který letos v únoru ve finále díky penaltovému rozstřelu porazil Egypt.

Rozhodující penaltu symbolicky proměnil Sadio Mané. Dlouholetý kanonýr Liverpoolu a od léta Bayernu Mnichov je sice největší, rozhodně ne jedinou hvězdou týmu. Senegal je má v každé řadě. Branku hájí Edouard Mendy, obraně velí zkušený Kalidou Koulibaly, jeho spoluhráč z Chelsea. V záloze jsou k dispozici tři borci otřískaní anglickou Premier League, konkrétně Idrissa Gueye, Cheikhou Kouyaté a Nampalys Mendy. V útoku pak Maného doplňuje Ismaila Sarr, další legionář z Anglie.

„Africký pohár národů jsme vyhráli zaslouženě. Máme báječný tým, třeba náš gólman Mendy je nejlepší na světě," varuje kapitán Kalidou Koulibaly konkurenci.

„Však nás se Senegalem čeká nejtěžší zápas ve skupině," souhlasí Virgil van Dijk, kapitán favorizovaného Nizozemska. Nejen on má na paměti, o jakou senzaci se země ze západní Afriky postarala hned při své premiéře na šampionátu. V úvodním utkání MS 2002 porazila 1:0 obhájce titulu z Francie a došla až do čtvrtfinále! „Tehdy jsem byl na naše mužstvo tak hrdý! Rekordy jsou však od toho, aby se překonávaly. Pro nás je výzva být ještě lepší. Myslím, že jsme natolik kvalitní, že můžeme MS i vyhrát," troufá si Sadio Mané.

Celá země teď však trne o jeho zdraví. Lídr sice v nominaci nechybí, před pár dny si však Mané poranil šlachu a jeho start v Kataru je ohrožený... Svaz už každopádně oznámil, že v úvodních zápasech bude největší hvězda chybět.

Kapitánem hrdinů z roku 2002 byl tehdy současný trenér Aliou Cissé. „Na MS jsme podruhé v řadě, jsme mistři Afriky. Jasný důkaz, jak skvělé hráče máme," zdůrazňuje ikona senegalského fotbalu, která reprezentaci vede od roku 2015. Minule Senegalce připravila o postup ze základní skupiny MS pouze horší bilance karet...

Giovanni van Bronckhorst napřahuje ze 40 metrů, střílí a famózně trefuje protější šibenici. Ránu nizozemského obránce a kapitána v semifinále mistrovství světa 2010 do sítě Uruguaye (3:2) obdivoval celý svět. „Oranje" tehdy sahali po titulu, který jim v nastavení finále ukradl pro Španělsko Andrés Iniesta.

Na turnaji v Jihoafrické republice i o čtyři roky později Brazílii, kde Nizozemci získali bronz, měli hvězdami nabitý kádr. Hlavně v ofenzivě. Hráči jako Robin van Persie, Wesley Sneijder, Arjen Robben, Dirk Kuijt či Rafael van der Vaart budili oprávněný respekt.

Jenže nastala nepopulární generační obměna a po dvou medailích zůstal šampionát 2018 v Rusku bez účasti fotbalistů ze země tulipánů. Na posledním Euru byl navíc nad jejich síly už v osmifinále český výběr, daří se tak jen v Lize národů.

Zatímco před osmi či dvanácti lety děsili protivníky svou ofenzivou, do Kataru míří trenér Louis Van Gaal s prvotřídní obranou. Zejména výběr stoperů mu lze jen závidět – Virgil van Dijk z Liverpoolu, Matthijs de Ligt z Bayernu Mnichov, Stefan de Vrij z Interu Milán nebo Nathan Aké z Manchesteru City.

Kromě příjemných starostí s výběrem sestavy čeká Van Gaala, jenž stál na střídačce také u zmíněného stříbra v roce 2010, speciální mistrovství i z jiného pohledu. Nedávno ho totiž zastihly vážné zdravotní potíže, v dubnu podle svých slov úspěšně léčbu rakoviny prostaty.

„Absolvoval jsem 25 chemoterapií. Pak jsem musel pět nebo šest měsíců čekat, abychom viděli, jestli to zabralo. A zabralo," prohlásil 71letý kouč. Odmítl dřívější spekulace, že radiační léčbu podstupoval i v době reprezentačních srazů. „Byly za mnou, když jsem v srpnu 2021 podepsal smlouvu se svazem," podotkl.

U národního týmu je potřetí, tentokrát jako nástupce Franka de Boera. Jisté také je, že po letošním turnaji opět končí. Motivace přivézt další medaili je tak o to silnější.

Spokojený může být už s losem. Ve skupině A je jeho tým ve společnosti Senegalu, Kataru a Ekvádoru favoritem. Navíc pokud ve skupině B podle očekávání zvítězí Anglie, čeká na Nizozemce v osmifinále někdo z trojice USA, Wales či Írán.

Ve finální nominaci je podle očekávání i aktuálně zraněný Memphis Depay, který se v kvalifikaci zaskvěl dvanácti góly a šesti asistencemi. Nizozemsko nemá v ofenzivě moc z čeho vybírat, jenže útočník Barcelony odehrál poslední utkání na konci září v Lize národů. Ve Španělsku se dokonce spekuluje, že schválně protahuje své zdravotní problémy, aby byl fit na mistrovství světa. Fotbalista ale podobné zprávy rázně popírá. Van Gaal řekl, že ho do Kataru vezme, i kdyby měl nastoupit jen do jednoho utkání.