Hlavní obsah

Nechci na sebe vytvářet tlak, po Novém roce ale snad budu zpátky na hřišti, věří Vaclík

Česká gólmanská jednička Tomáš Vaclík (33) v nominaci fotbalové reprezentace na listopadová přípravná utkání doma s Faerskými ostrovy a v Turecku není. Stále se totiž zotavuje ze zranění pravého ramene, které utrpěl na konci září v duelu Ligy národů ve Švýcarsku. Na setkání zástupců reprezentace s fanoušky v Olomouci, kde byla jména vyvolených trenéra Jaroslava Šilhavého oznámena, však brankář řeckého Pirea nechyběl.

Ještě týden musí Tomáš Vaclík nosit ortézu. Pak může začít s postupným tréninkemVideo: FAČR, Sport.cz

Článek

Jak na tom momentálně jste?

Dnes je to pět týdnů, co jsem absolvoval operaci pochroumaného ramene v Plzni u lékaře nároďáku Petra Zemana. Ještě týden musím mít ruku v závěsné ortéze, ale prakticky od prvního dne po zákroku rehabilituji s Martinem Janouškem. Pořád je to ale pasivní rekonvalescence. Cvičím s pomocí, aby se to sešití dobře zahojilo a sval byl potom pevný.

Jaký je výhled vašeho návratu do plného tréninku, případně do zápasů?

V hlavě něco mám. Nechci to však pouštět ven, abych si sám na sebe nevytvářel tlak, kdyby to třeba podle toho plánu nešlo. Věřím ale, že všechno stihnu a po Novém roce budu na hřišti.

Vše řešíte doma v Česku, nebo i v Řecku?

Tam jsem byl jen po zápase se Švýcarskem, na magnetické rezonanci. Když doktoři rozhodli, že musím na operaci, domlouvalo se, kde mi to udělají. Klub mi vyšel vstříc, a umožnil mi, aby se všechno odehrávalo v Česku.

Foto: Twitter@vaclos31

Brankář Tomáš Vaclík se utkání řecké ligy.

Olympiakos místo vás koupil jiného gólmana. Jak to vnímáte?

Loni chytal za PAOK Soluň, tam mu skončila smlouva, a dva dny před vypršením termínu, do kdy mohl podepsat novou, ho udělali. Vyšlo mu to náramně.

Neohrozí jeho angažování vaši pozici v klubu?

Může se to stát. Když bude chytat dobře, nebudou mít důvod ho z brány vyndávat. Já se však nyní soustředím výhradně na to, abych se uzdravil. Přece jen, zranění bylo podle lékařů, vážné. Mojí prioritou je proto dát se do kupy, abych na hřišti mohl vůbec fungovat.

Jste s klubem ve spojení?

Jasně. Průběžně. Samozřejmě bedlivě sleduji i výsledky, zrovna dnes jsem mluvil se sportovním manažerem.

Je těžké pro vás zvládat toto období bez fotbalu psychicky?

Ne. Doktoři mi hned řekli, jaký to bude mít průběh, s čím mám počítat. Takže, když vím, že momentálně nesmím prakticky nic dělat, moc si užívám holky doma. Nikdy jsem neměl možnost být s nimi pět šest týdnů v kuse. Pro mě je to fajn, jsme v Praze, můžeme vidět rodiče, holky prarodiče, je to super. Tím, že mám prostě nějaký rámec, jsem úplně v pohodě.

Co říkáte na situaci ohledně nominace, kdy některé kluby odmítly své hráče uvolnit?

Je to složité. Chápu zájem klubů. Pro spoustu z nich je MOL cup hrozně důležitý, protože je to vstupenka do Evropy. Je dobře, že tomu takovou váhu přikládají. Na druhou stranu, někteří tak nemohou reprezentovat, a to je nešťastné. Nevím však, kdo za to může, jak to vzniklo.

Zažil jste někdy v průběhu kariéry takový vzdor některého z klubů?

Ne. Srazy ovšem většinou byly oficiální a kluby hráče na ně pouštět musely. Teď, pokud jsem to pochopil, je nějaká kolize FIFA, UEFA a povinnost uvolnit hráče není.

Jak se těšíte na blížící se světový šampionát v Kataru?

Samozřejmě bychom byli všichni rádi, kdybychom tam hráli i my a dnešní akce by byla o něčem jiném. I tak se ale těším a určitě budu zápasy sledovat.

Kdo je váš favorit?

Včera jsem viděl nominaci Brazilců a musím říct, že jejich síla je neskutečná. Pak jsou tu Němci, turnajové mužstvo. Výborně připravení jistě budou i Angličani, byť Liga národů jim nevyšla a spadli. Upřímně bych však přál Messimu, aby vyhrála jeho Argentina.