Máme lepší záložní řadu než Brazílie, říká Kerič. Nechápe, proč Česko není na MS tak často jako Chorvatsko

Kolik nervů vás stál penaltový rozstřel s Japonskem?

Už jsme si na to tak nějak zvykli na minulém mistrovství světa v Rusku. (směje se) Tam jsme prohráli jen jeden zápas ve finále s Francií, teď to jde zatím taky dobře, ještě jsme neprohráli. Ale je pravda, že jsme ve vyřazovací fázi ze čtyř posledních zápasů na MS třikrát vyhráli na penalty. Nejsem však proti, aby zápas s Brazílii skončil stejně. Mužstvo už má nějaké sebevědomí. Když nejde vyhrát v základní hrací době, tým si věří, že zvládne penalty. Livakovič je vychytal fantasticky.

Je pravděpodobné, že proti Brazílii bude mít hodně práce po celý zápas. Může být chorvatským trumfem?

Myslím, že ano. Pro někoho, kdo nesleduje fotbal tak pečlivě, může být neznámým brankářem. V Chorvatsku však není překvapením, že chytá takhle dobře. Na čáře je možná jeden z nejlepších brankářů, což dokázal teď při penaltách. Fakt je výborný. Možná menší jeho slabinou jsou centrované balony do šestnáctky, protože na vysoké balony nemá tak dobrý odhad. Ale proti Brazílii by podle mě mohl být naším trumfem.

Jak bude muset Chorvatsko hrát, aby uspělo?

Ve středu jsem četl rozhovor s Daličem a v něm říkal, že vůbec neví, co proti Brazílii hrát. Mají hru otevřít, nebo zavřít? Ale když se podíváme na naši záložní řadu, myslím, že Chorvatsko ji má lepší než Brazílie. Kovačič, Modrič, Brozovič, to je velká síla. Brozovič s Japonskem vytvořil nový rekord v historii MS, když naběhal za zápas skoro 17 kilometrů. Chorvatská záložní řada fakt výborně drží míč a umí hru podle potřeby zpomalit, nebo zrychlit. Takže si myslím, že Chorvatsko nezaleze úplně dolů. I když je jasné, že to bude velmi, velmi těžké, protože Brazílie má fakt velkou sílu.

Šance na postup tedy vidíte jak?

Samozřejmě že Brazílie je ohromným favoritem nejen v tomto zápase, ale celého mistrovství. Sice Korea není měřítkem, ale kromě s Kamerunem jsem viděl všechny zápasy Brazílie a fakt působí dobře. I když je pravda, že kdyby si Švýcaři více věřili, mohli s ní uhrát víc. Kvalita Brazílie je však opravdu ohromná a bude to velmi, velmi těžký zápas.

Zmínil jste Koreu, kterou Kanárci ve čtvrtfinále smetli 4:1 a jeden z gólů oslavoval tancem s hráči i kouč Tite, za což pak sklidil kritiku. Co si o tom myslíte vy?

Nevím, rozčílilo by mě to asi jen jako fanouška. Když bych byl na hřišti, bylo by mi to úplně jedno. Když dostanu gól, je mi fuk, jestli tam někdo tancuje. Snažil bych se jen udělat vše pro to, aby neměl oslavovat co. Jinak myslím, že hráčům i trenérům je úplně jedno, jak soupeř oslavuje.

Nejde z jejich pohody trochu až strach?

Možná pro nás jako fanoušky, ale jinak mužstvo a trenér Dalič nemají proč se někoho bát. Chorvatsko je vicemistrem světa a teď zase prošlo mezi nejlepších osm týmů. Postoupili jsme i do semifinále Ligy národů. Myslím, že hráči a trenér určitě strach nemají. Nevěřím, že Modrič bude mít z Brazílie strach. Tomu fakt nevěřím! (směje se)

Jak je možné, že Chorvatsko je takhle úspěšné? Jasně, má silnou generaci v čele s Modričem, ale má zhruba čtyři miliony obyvatel.

Ano, máme skvělou generaci hráčů, ale když se podíváte na MS před čtyřmi lety v Rusku, v Kataru je dost nových hráčů. Například Gvardiol. Ano, nejsem asi úplně objektivní, ale podle mě patří aktuálně mezi top tři obránce na světě. Levý bek Sosa je taky výborným hráčem. Kovačič prakticky na minulém MS ani nehrál, protože hrál Rakitič. Stále je ještě mladý a takovou kariéru už má za sebou. Taháme výborné hráče jak z nějakého klobouku a furt to funguje dobře. Prakticky od roku 1996, kdy jsme poprvé nastoupili na ME v Anglii, jsme na velkém turnaji chyběli jen dvakrát (ME 2000 a MS 2010). Pro tak malý stát jde opravdu o velký, ale velký úspěch.

Česko by se mohlo učit.

Češi ztratili svou kvalitu, to je pravda. Nevím, proč tomu tak je. Všichni však víme, jak kvalitní mužstvo měli Češi v 90. letech a na přelomu století. Česko má určitě lepší podmínky a vůbec všechno lepší. Vím, jaké jsou stadiony a podmínky pro práci tady a vím, že Česko má výborné podmínky pro to, aby mělo všechno to, co má Chorvatsko. Navíc Čechů je deset milionů, Chorvatů sotva čtyři... Nevím, proč to u vás nefunguje jak u nás.

Jako hráč jste s fotbalem skončil před dvěma lety, pak jste chvíli rozvážel i pivo. Co teď děláte?

Pivo jsem už přestal prodávat před rokem. Povolali mě zpátky do Cibalie Vinkovci, abych tam trénoval, takže jsem už zase profesionál. (usměje se) Jsem teď asistentem u áčka, hrajeme druhou ligu a po podzimu jsme zatím na třetím místě, máme stejně bodů jako druhý. Zatím to jde dobře a uvidíme, jak to bude pokračovat dál.

Máte i ambice být hlavním koučem v první lize?

Mám, ale uvidíme, co to přinese. Taky jsem si nemyslel, že budu prodávat pivo. (usměje se) Jak jsem mluvil o podmínkách v Chorvatsku, tak to je trochu problém. Jsou úplně jiné, než na jaké jsem byl zvyklý v Česku. Možná to zní v Česku směšně, ale podmínky pro trénování či finanční ve druhé chorvatské lize, to je jak nebe a dudy. Těžko se mi na to zvyká, abych nemohl hráčům vyhovět v něčem, co si zaslouží. Možná kdybych pracoval v klubu, který je stoprocentně na úrovni, chytilo by mě to ještě víc. Teď zatím trochu bojuji a uvidím, co bude.