Šílenství. Nebývalá překážka v cestě na MS, kapitán zoufale lapal po dechu

Představíte si Sněžku? Tak to zacházíte dost nízko.

Co takový Gerlachovský štít? Zase málo.

Anebo rakouský Grossglockner, který se stává vyhledávaným cílem českých dobrodruhů? Pořád to nestačí.

Bolívie aktuálně hostí fotbalové protivníky v jihoamerické kvalifikaci v El Altu, kde se hraje v nadmořské výšce přesahující 4000 metrů. Jde o cifru, při níž se u běžných smrtelníků z Evropy pokouší vysokohorská nemoc.

A teď zkuste v řídkém vzduchu běhat. Sprintovat. Bojovat o míč. Vymýšlet s ním něco.

„Lidé sledující vše z domova možná nechápou, jak je to složité,“ cituje uruguayského stopera Giméneze web soccero.com. „Nemohli jsme dýchat. Nejedná se jen o únavu, ale o pocit, že se vám uzavírají plíce.“

Třicetiletý stoper už 12 let hraje za Atlético Madrid. Možná i proto opora španělského velkoklubu měla v závěru úterního mače dýchací obtíže.

Před koncem zápasu těžkou chůzí zamířil za lajnu. Chytil připravenou kyslíkovou masku a zhluboka dýchal. Záběry na platformu X umístil uruguayský fotbalový svaz s výstižným heslem: Obraz mluví za vše. A Giménez po plichtě vydechl: „Bojovali jsme ale až do konce.“

Jeho krajan a záložník Manchesteru United Manuel Ugarte zase přiznával, že ho proti Bolívii ustavičně a nepříjemně bolela hlava - jeden z průvodních jevů výškové nemoci.

„Každá akce nás stála spoustu fyzických sil, těžko jsme dokončovali útok. Scházel nám kyslík,“ řekl středopolař.

Zahraniční servery referující o utkání si vypůjčily drastický názor diskutujících fanoušků: Jednou tam někdo umře!

Mače ve velehorách patří mezi vleklá a kontroverzní témata světového fotbalu. FIFA v roce 2006 dokonce zatrhla hrát mezinárodní zápasy nad hranicí 2500 metrů nad mořem. Zákaz ale záhy zrušila.

Bolivijci si zvali soupeře do hlavního města La Paz, kde se stadion nachází ve výšce 3637 nad mořem. Poslední dobou žene extrém ještě výš a přesunula reprezentaci ještě o pět set metrů nahoru do nedalekého El Alta.

Soupeřům moc nepomáhají krátké aklimatizační pobyty v horách. Třeba na podzim Bolivijci doma přetlačili favorizovanou Kolumbii 1:0.

A svérázně reagují na kritiku, hned u hřiště za postranní lajnou svítí v El Altu číslovka 4150 a vzkaz: Se juega donde se vive, což lze volně přeložit: Hrajeme tam, kde žijeme. Tečka.

Už v minulosti měli s nadmořskou výškou problémy Brazilci včetně hvězdného Neymara nebo Argentinec Lionel Messi, který po vystoupení v Bolívii zvracel.

Nezvyklé domácí prostředí i rozšíření týmů na mistrovství světa dávají dvanáctimilionové zemi postupovou naději na šampionát, který za rok a čtvrt hostí USA, Kanada a Mexiko.

Bolívie se na závěrečném turnaji představila naposledy v roce 1994. Nyní je v desetičlenné kvalifikační skupině na osmém místě. Na sedmou příčku zaručující účast v mezikontinentální baráži ztrácí jediný bod.