Článek
Těžko říci, čí příběh je neuvěřitelnější. Giroud se i přes značnou kritiku ohledně svého efektivního, leč nikterak atraktivního stylu hry za uplynulá léta vypracoval v jednoho z nejlepších a nejkonzistentnějších hrotových útočníků planety, prošel například Arsenalem, Chelsea nebo AC Milán. Stal se také historicky nejlepším střelcem francouzského národního týmu, v dosavadních 118 startech nasázel 53 branek a překonal tak všechny z řad legendárních krajanů, včetně Thierryho Henryho, který ještě před mundialem v Kataru tabulce kanonýrů národního týmu Francie vládl.
Radžradžuí pak nedlouho po působení v Grenoblu aktivní hráčskou kariéru ukončil a vrhl se na trenéřinu. Po dvou štacích v Maroku, které proložil krátkým angažmá v katarské nejvyšší soutěži, převzal národní tým své domoviny, a ten letos jako první africký výběr v historii dovedl do semifinále mistrovství světa. 47letý stratég naplno zúročuje své zkušenosti, které nabyl jakožto bývalý obránce. Jeho svěřenci v pěti utkáních na šampionátu inkasovali jen jednou a zaslouženě tak dosáhli milníku, který se do fotbalové historie země zapíše zlatým písmem. Vždyť až do letošního turnaje v Kataru si Maroko připsalo všehovšudy jen dva vítězné duely na MS.
Giroud a Radžradžuí si v roli spoluhráčů soutěžní zápas nikdy nezahráli, protože Giroud po ročním hostování v Istres zamířil natrvalo do Tours. Absolvovali ale společně část přípravy v létě 2008 před přestupem dnes již 36letého forvarda. Ve dresu Grenoblu například odkopali bok po boku přípravné utkání proti Štrasburku.
Morocco coach Walid Regragui & Olivier Giroud remarkably spent 2 months together as players at Grenoble & shared the pitch for 45 minutes during a pre-season friendly vs Strasbourg in the summer of 2008. (📷 Le Dauphiné Libéré) pic.twitter.com/WOGOYt3Yb2
— Get French Football News (@GFFN) December 10, 2022
Ve středečním semifinále si ale bývalí kolegové zajisté nic nedarují. Francouzi se v případě vítězství mohou přiblížit obhajobě titulu pro mistry světa, což se naposledy povedlo Brazílii v roce 1962. „Tenhle tým si zaslouží dojít stejně daleko, jako mužstvo z předchozího šampionátu v Rusku," burcoval po postupu přes Anglii Giroud.
Marocká cesta turnajem zajisté zůstane nezapomenutelná, i kdyby Radžradžuí a jeho svěřenci do finále nedošli, případný zisk zlaté medaile by pak dost možná byl největším šokem v historii všech mistrovství světa. „Titul? Sníme o něm, to nás nestojí nic. Hráčům zdůrazňuji jen to, aby na hřišti nechali všechno a věřili sami v sebe," burcoval šéf marocké lavičky po překvapivém vyřazení Portugalců, kteří patřili mezi favority na celkové prvenství.