Článek
Částečný posun tady ale přece jen. Měsíc po skončení neúspěšné baráže o účast na světovém šampionátu v Kataru dospělo vedení českého fotbalu k názoru, že Šilhavý by měl u národního mužstva pokračovat.
A to pod dojmem plusových bodů přičítaných mu k dobru, z nichž byla vyzdvižena nad jiné jeho práce a stabilita, kterou v reprezentaci navodil, i bodů mínusových shrnutých do výhrad vyřčených i třeba jen naznačených.
Bezprostředně po kvalifikační derniéře s Běloruskem samotným Fouskem, jindy si tolik zakládajícím na vybrané diplomatické mluvě a kulantních vyjádřeních, a opakovaných i po úterním zasedání výkonného výboru, kde rovněž zaznělo, že třetí příčka v kvalifikační skupině neodpovídala představám asociačního vedení a že ani v baráži reprezentace neuspěla.
Nemluvě o tom, že při sezení strahovské generality přišli na přetřes i případní další adepti na funkci reprezentačního trenéra, kteří se probírali.
O financích plynoucích z postupu na mistrovství světa se mezi gentlemany pochopitelně nahlas nemluví, ale že ve strahovské pokladnici citelně chybí, to lze snadno vydedukovat. I z podtextu rebelie, kterou zkusila rozpoutat F-evoluce poté, co Fouskův pobočník a jeho pravá ruka Michal Valtr vyrukoval na Strahově s transformačním procesem zahrnujícím logicky i úsporná opatření.
Přesvědčení, že by měl Šilhavý s českou reprezentací pokračovat, však strahovské vedení každopádně deklarovalo a důvěru mu vyjádřilo. Nezodpovězeno ovšem zůstalo, za jakých podmínek.
Fousek se uchýlil k vágním odpovědím: „Nelze to vyloučit" či „To by byly jen spekulace."
A bylo jedno, na jaké dotazy odpovídal.
Zda v avizovaném dalším kole jednání půjde o délku trenérovy smlouvy, která by podle představ strahovského vedení měla být uzavřena na dobu kvalifikace mistrovství Evropy 2024 a v případě postupu pak i na finálový turnaj v Německu. Nebo zda je snad kamenem úrazu trenérova gáže či třeba složení jeho realizačního týmu. Mimochodem už neúplného, neboť reprezentační manažer Libor Sionko v něm poslední dubnový den končí. Na vlastní žádost a po vzájemné dohodě, jak bylo oznámeno.
Šilhavý byl o pár hodin přece jen trochu konkrétnější. S uzavřením kontraktu na nastávající dvouletý cyklus by byl spokojen, protože za prací svou a svých lidí vidí výsledky, na které by chtěl navázat. „Nemluvě o pýše na post, který zastávám a z něhož nechci utíkat," přidal s tím, že i pro něho bylo čekání na vyjádření důvěry dlouhé.
Na jednu z neznámých odpověděl trenér, další - a možná i nevyslovené - budou předmětem jednání, protože v nich se pohledy obou protagonistů liší.
„U vyjednávání je to běžné," argumentoval Fousek. „Jak to tak bývá," přidal Šilhavý.
Takže jsme zase u Chytré horákyně.
Zatímco ale Manka musela najít odpověď na záludný úkol během jediné noci, Fousek se Šilhavým mají na hledání koncensu celé čtyři dny. Snad se jim ho podaří nalézt a trenér, který dovedl reprezentaci do čtvrtfinále mistrovství Evropy a elitní divize Ligy národů bude pokračovat. Kus práce za ním přes vyřčené i třeba jen naznačené výhrady totiž vidět je.