Článek
Na slzy došlo až v závěru setkání s novináři, kdy byl tázán, co znamená návrat do národního týmu pro jeho rodinu.
„Tohle není dobrá otázka, co mi dáváte. Měl jsem tu před chvílí zrovna (syna) Vincenta, který se rozplakal, když jsem ho opouštěl. Ale to je ok, je to ok," opakoval snajpr AC Milán. A v tom se i jemu začaly řinout z očí slzy.
K tématu se ale vyjádřil. „Národní tým vám bere čas s rodinou, což není jednoduchá věc. Když máte dvě děti, které vždy pláčou, když je opouštíte, je to docela těžké. Jsem jen člověk, i když jsem superman. Ale zkrátka chci hrát fotbal, jsem tady, abych udělal vše proto, abychom uspěli," uvedl Švéd.
K myšlence na návrat do národního týmu se podle svých slov dostal, když si vážně poranil koleno během angažmá v Manchesteru United. Uvědomil si, že fotbal chce hrát co nejvíc a co nejdéle.
„Teď chci pokračovat v kariéře, co nejdéle to půjde. V momentě, kdy budu končit, nechci ničeho litovat. Dokud to jde, chci hrát. To jsem si během zranění v hlavě srovnal. Člověk by měl dělat to, co miluje, dokud může. A pro mě je fotbal to, co miluji," vysvětloval Zlatan.
Švédský útočník Zlatan Ibrahimovic na tréninku národního týmu, do něhož se vrátil po pěti letech.
Při následující otázce na to, zda je nyní pokornější, se jen podivil. „Pokornější? Já jsem prostě sám sebou. Ale nejsem tady, abych si dělal vlastní show," ujišťoval hráč, který kromě skvělých výkonů proslul výroky nešetřící sebechválou a jistou nabubřelostí.
Ibrahimovovic je s 62 góly ve 116 zápasech národním rekordmanem. Švédy nyní čekají kvalifikační zápasy proti Gruzii a Kosovu (25. a 28. března) a přípravný duel s Estonskem (31. března). Pokud rodák z Malmö do některého z nich nastoupí, stane se nejstarším švédským reprezentantem v historii.
