Fotbalová senzace smývá krev a spory. Trpaslíka z Oceánie dělí výhra od mistrovství světa

Fotbalová radost nastává v pacifickém ráji necelý rok poté, kdy v něm zuřily nepokoje, po nichž zůstalo 13 obětí, stovky zraněných a rozdělená společnost.

Nejspíš byste několikrát zatočili glóbem, abyste na něm Novou Kaledonii vypátrali.

Tichým oceánem obklopená ostrovní zemička, který má rozlohu asi jako Jihočeský a Plzeňský kraj dohromady. Nová Kaledonie leží zhruba 1 500 kilometrů od východního pobřeží Austrálie a dodnes platí za francouzské zámořské území. Původní obyvatelé v posledních letech uspořádali už tři neúspěšná referenda za osamostatnění, místo toho se měnila ústava.

Francouzi po určitém čase v Oceánii mohou hlasovat jako rodilí občané, což oslabilo vliv místních Kanaků. Vyvolalo to nepokoje, při nichž tekla krev a zasahovala i francouzská armáda.

Fotbal je nyní pojítko, které může ve zjitřené náladě prospět a rány zacelit. Tamní reprezentace v kvalifikační skupině o mistrovství světa 2026 za sebou nechala Fidži, Šalamounovy ostrovy nebo Papuu-Novou Guineu.

Aktuálně 152. tým žebříčku FIFA postoupil do čtyřčlenného pavouka, z nějž vítěz postoupí přímo do Severní Ameriky, která za rok v létě šampionát hostí.

Kaledonci se v pondělí nad ránem o historický úspěch utkají s Novým Zélandem. Do finále postoupili po jasné výhře 3:0 nad Tahiti. „Jsme tvrdě pracující parta, která si zasloužila vyhrát. Zasloužili jsme si to,“ tlumočí Radio New Zealand slova kanonýra Gopeho-Fenepeje.

„Jsem na tým ohromně pyšný,“ říká pro web FIFA trenér Johann Sidaner. „Všichni chodí na stadion, aby viděli hráče, jako je Fenepej. Jeho výkon byl úžasný, fantastický hráč!“

Gope-Fenepej je kapitán, hvězda výběru a pětatřicetiletý mazák, jenž většinu kariéry odkopal na pomezí první a druhé francouzské ligy.

Právě z vazeb na fotbalovou velmoc těží Kaledonie, která má necelých 300 tisíc obyvatel. Možná jste si nespojili dohromady, ale nejslavnějším výplodem tamní výchovy je Christian Karembeu.

Až do sedmnácti vyrůstal v Pacifiku. Z něj se dostal až do francouzské reprezentace, stal se mistrem světa i Evropy a za manželku si vzal slovenskou krasavici Adrianu Sklenaříkovou.

„Fotbal je velmi populární v celé Oceánii,“ líčil Karembeu předloni pro The Athletic. Pro respektovaný web prohlásil, že se ke kořenům vždy hrdě hlásí. „Když jsem byl mladý, prošli jsme obtížnými obdobími s občanskými válkami, ale teď máme svou identitu a kulturu, do které patří i náš fotbalový tým,“ dodal Karembeu.

V zemi se dost investuje do fotbalových akademií, soustředí se na rozvoj talentů. Finančně se zapojuje i FIFA. V Kaledonii frčí turismus nebo těžba niklu. Fotbalové vzepětí zase ilustruje, že se Nová Kaledonie už dvakrát (2017 a 2023) dostala na mistrovství světa do 17 let.

Dobře, z celkových šesti duelů uhráli mladíci remízu s Japonci a ve zbytku šlo o debakly jako 1:7 s Francií, 0:9 s Brazílií nebo 0:10 s Anglií.

Nyní má trpaslík na dosah i seniorský šampionát. V cestě stojí favorizovaný Nový Zéland s kanonýrem z Premier League Chrisem Woodem. „Víme, jak je Kaledonie dobrá, a musíme se na ni připravit,“ oznamuje útočník Nottinghamu.

Moc dobře si uvědomuje, že i Zéland s pěti miliony obyvatel je kousek od velkého turnaje. Na mistrovství světa se dostal pouze v letech 1982 a 2010.

Vítěz oceánské části kvalifikace hrával mezikontinentální baráž o jeden flek, kde zpravidla pohořel se silným soupeřem z Jižní Ameriky. I proto se Australané raději připojili k asijské kvalifikaci, kde je šance na postup vyšší.

Po rozšíření šampionátu na 48 týmů má Oceánie garantován jeden jistý flek. Poražený ze souboje Zéland – Nová Kaledonie dostane dodatečnou šanci v mezinárodním play off.

Proč ale neslavit už po víkendu? Kaledonie si žije svůj sen, spory jdou stranou. „Postup do finále je pro rodiče, děti a naše bratry a sestry,“ líčil dojatě záložník Abiezer Jeno. I on v odpovědích narážel na pohnuté politické časy.

„V Nové Kaledonii kvůli tomu není potřebné konkurence a úroveň. Vždy ale hrajeme, abychom vyhráli. A když budeme hrát srdcem, může se to podařit.“