Článek
Na trávníku ho těžko přehlédnete. Šestadvacetiletý rychlík neskrývá emoce. Jde přesně o hráče, kterého fanoušci soupeře nenávidí. Hýří entuziasmem, nic nevypustí. Ale v určitých chvílích může i takovým borcům být fotbal, respektive reprezentace úplně jedno. A odmítání pozvánek předem jediný možný scénář. Protože strávit přes týden na hotelu, bez kontaktu s nemocným blízkým, prostě nepřichází v úvahu.
Douděra ale přiznal, že jiný člen rodiny mu v těžkém období udělal velkou radost. Bratranec Lukáš Červ.
„Některé zápasy nároďáků jsem viděl, některé jsem ani sledovat nemohl. Nezapomenutelný pro nás byl jeho gól a památná oslava (při remíze 1:1 s Ukrajinou, pozn. red.). V tu chvíli…,“ odmlčel se Douděra. „V tu chvíli jsem si řekl, že přesně kvůli tomuhle fotbal hraju. Bylo to světlo na konci tunelu. Zůstane mi to v paměti. Navždy. Našel se hezký okamžik v náročném období, které jsme doma prožívali,“ vzpomínal. „Tím, že to bylo celé v rámci rodiny, to bylo ještě o něco silnější.“
I když na soupisce nároďáku v daném období nefiguroval, spoluhráči ani trenéři na něj nezapomněli. „Volali mi, psali mi. Kdybych přečetl zprávu, kterou mi tenkrát napsal Tomáš Souček, všichni bychom se tu rozbrečeli,“ vyprávěl dojatě. Utřel si oko a znovu spustil: „Nečekal jsem to. Nechci, aby to vyznělo jako klišé, ale cítili jsme obrovskou podporu. Ta pro mě klišé není.“
„V životě jsem nepředpokládal, že může přijít tak hrozná věc, abych přepnul a fotbal úplně vypustil. Ale stalo se. V tu chvíli jsem ze srdce cítil, jako by fotbal vůbec nebyl. Věnoval jsem se rodině, tak to mělo být,“ dodal Douděra.
Ten nejdůležitější boj rodina slávistického obránce zvládla. Douděra může mít tak opět hlavu plně nastavenou na kopání do míče, které se jemu i klubu tak daří. Důkazem budiž luxusní, třináctibodový náskok sešívaných na čele tabulky.
Navíc se ofenzivně laděný obránce teď vrací do nároďáku. „Těšil jsem se moc. Bylo to vážně hezké. Cítil jsem se, jako bych na reprezentační sraz jel úplně poprvé,“ usmíval se Douděra před startem kvalifikace na světový šampionát. „Mistrovství světa je nejvyšší meta, které může fotbalista dosáhnout,“ zdůrazňuje. Svěřence Ivana Haška čekají souboje s Faerskými ostrovy (22. března) a Gibraltarem (25. března).
