Hlavní obsah

Dostat se do skupiny s Walesem, to bylo terno. V baráži tím pádem budeme, kvituje los Šilhavý

Praha

Hned mu došlo, jaké terno udělali, když se v kvalifikační skupině o účast na mistrovství světa 2022 ocitli v pondělním podvečeru s českou reprezentací ve společnosti Walesu. „Přáli jsme si ho. Nebo třeba Rakousko,“ pochvaloval si kouč národního týmu Jaroslav Šilhavý, že ten nahoře ho vyslyšel. Naděje na účast v Kataru zase o něco narostla. Šance na cestu do baráže tedy stoprocentně.

Po losu má česká reprezentace velkou šanci, že si zahraje minimálně play off o MS. Díky Lize národůVideo: Sport.cz, FAČR

Článek

Teď si asi dvojnásob blahořečíte, že jste po všech strastech, problémech a komplikacích boj o vítězství ve své skupině v Lize národů nevzdali, a nakonec ji vyhráli, což vám vzhledem k příznivému losu zaručuje účast v baráži. Vždyť jakékoli umístění ve skupině, a třeba i poslední příčka za Belgií, Walesem, Běloruskem a Estonskem, by k tomu mělo postačit...

Však jsme také chtěli do skupiny, kde byl Wales nebo Rakousko, což se nám povedlo. Je to velká výhoda, protože když se nic mimořádného nestane, minimálně v baráži budeme.

Belgie se „zlatou" generací, kterou momentálně má a díky níž figuruje na prvním místě žebříčku FIFA, je pochopitelně velkým favoritem, ale přesto - to jste dopředu smíření s místem za ní a baráží?

Nebojíme se jí, i když je velkým favoritem, jakým byla v kvalifikaci o EURO v naší skupině i Anglie. Jen tvrdím, že minimálně na druhé místo máme.

I baráž však bývá hodně ošidná, o čemž by mohli vaši předchůdci u reprezentace vyprávět.

Vím, sám jsem ji zažil jako asistent Karla Brücknera, když jsme v ní narazili v bojích o účast na mistrovství světa v Německu v roce 2006 na Norsko.

Foto: Annegret Hilse, Reuters

Jaroslav Šilhavý na reprezentační lavičce.

Tehdy jste baráž zvládli a na šampionát poprvé a naposledy v historii samostatné české fotbalové reprezentace postoupili.

Šlo o obrovský úspěch, protože startovat na mistrovství světa je pro hráče i trenéry to nejvíc.

Takže případný postup do Kataru představuje největší výzvu ve vaší dosavadní trenérské kariéře?

Určitě, proto také věřím, že se na kvalifikaci všichni dobře připravíme a uděláme v ní maximum.

Troufnete si i na Belgičany a na první místo ve skupině, abyste mohli pomýšlet na přímý postup?

Tým máme silný a můžeme se dál posouvat vzhůru směrem k elitě evropského fotbalu. Zatím na tom sice nejsme tak, abychom poráželi kohokoli a vítězili kdykoli nad soupeři z nejlepší evropské desítky či patnáctky, ale už se k nim blížíme.

Navíc s motivací o to větší, že nejen pro vás, ale hlavně pro Součka, Daridu a vůbec současnou reprezentační generaci by účast na mistrovství světa měla představovat vrchol kariéry...

Proč vrchol? Jsou mladí a mají toho ještě hodně před sebou.

To si jejich předchůdci mohli opakovat také, a přesto se s výjimkou vámi vzpomínaného šampionátu v Německu nikdy na mistrovství světa neprobojovali.

Postoupit na mistrovství světa je mnohem těžší než se kvalifikovat na EURO, na němž česká reprezentace startuje pravidelně. Už proto, že přímý postup má garantován jen vítěz skupiny a ostatní musí dál bojovat v baráži, v níž je deset týmů z druhých míst ve skupinách a dva celky z Ligy národů. A přitom se hraje jen o tři účastnická místa. Pořád ale existuje postupová šance, proto složení naší skupiny vnímáme jako výhodu.

A co se baráži vyhnout, zkusit předstihnout Belgii a myslet na první místo a přímý postup?

Respekt k Belgii sice máme, tím ale neříkám, že se jí bojíme. Jsme schopni ji potrápit a třeba nad ní i vyhrát. Možná v čase, kdy na stadiony už zase budou moci diváci a ti naši nám doma k vítězství dopomohou, jako nám pomohli v kvalifikaci o EURO proti Anglii.

Při zmínce o Anglii se ovšem nabízí i reminiscence na první zápas ve Wembley a facku, kterou jste tam na úvod kvalifikace dostali.

Prohra 0:5 byla skutečně pořádnou lekcí, ale naštěstí nás nastartovala. Od té doby jdeme výš a výš, což jsme dokázali v přípravě s Brazílií i třeba v odvetě s Anglií. Už to nebyl jen ustrašený výkon a obranný blok, ale i aktivní hra, útočná fáze, nárůst sebevědomí. Ukázalo nám to cestu a potvrdilo, že se ani top týmů, jako je Belgie, nemusíme bát. Netvrdím, že je porazíme kdykoli, ale obávat se nemusíme nikoho.

Související témata: