Článek
Čeští fotbalisté se v kvalifikaci neprokousali před Belgii a Wales, tedy mužstva, která dohrála na světovém šampionátu už v základní skupině. „Na druhou stranu, se Švýcary jsme v Lize národů hrály vyrovnané zápasy a ti ze skupiny postoupili," upozorňuje Lizec.
Domnívá se, že by Šilhavého tým ostudu neudělal. „V plné síle, kdyby byly opory zdravé, tak by třetí místo ve skupině uhrát mohla a pokud by nám přálo i štěstí na los, tak by bojovala i o druhé místo. Kdyby z prvního koše dostala Francii, bylo by to těžké. Ale mít štěstí Nizozemců, kteří dostali Katar, vypadalo by to hned jinak," dodává.
Karel Poborský se snažil na dané téma pohlížet po svém. „Jestli chceme uspět, musíme začít vychovávat atletické a dynamické hráče. To se nám dlouhodobě nedaří. Česká liga je pomalá, takticky vedená, atletických hráčů tam moc nevidím. My hrajeme spíš házenou, kdy je cílem hlavně neprohrát," říká kriticky s tím, že na mistrovství světa viděl v podání týmů úplný opak. „Týmy šly vyhrát."
Legendární záložník zdůrazňuje, že nejde o negativní atak směrem k českému fotbalu, spíš o radu, jakým směrem se musí fotbal v tuzemsku vydat. „Kdo je střízlivý a myslí to s fotbalem dobře, tak to musí vidět," myslí si.
Česká nátura podle něj však svádí k tomu, že týmy spíš svedou neúspěch na smůlu či verdikty sudího. „Trendem je vychovávat individuality na jednotlivé posty a pak dělat týmovost. My od malých dětí děláme taktiku. Přitom každý hráč je unikát, až poté je tam týmovost," dodává.