Článek
Třetí místo ve skupině a postup do baráže, v níž před losem nebude nasazena. Co výsledek skupinové fáze kvalifikace mistrovství světa v Kataru vypovídá o stavu české reprezentace?
Pokud mají kompletní tým se všemi svými největšími oporami, jsou Češi schopni dojít až do čtvrtfinále mistrovství Evropy, jak na letním o rok odloženém EURO demonstrovali.
Vlivem koronaviru ovšem kvalifikace na MS proběhla během jediného a značně atypického roku. Začala třemi březnovými duely ještě před evropským šampionátem, přišly i další srazy o třech utkáních. Proto národní tým odehrál celkem 17 zápasů, absolutně nejvíc za kalendářní rok v historii nejen samostatné české, ale také československé reprezentace.
Pískot na Krmenčíka? Musí se s tou nevolí nějak vypořádat, říká trenér Jiří Chytrý
Sport.cz, FAČR
Český fotbal nemá tak širokou základnu, aby takovou palbu se vším všudy ustál. Většina reprezentantů neměla po mistrovství Evropy pořádnou dovolenou, v nabitém klubovém i mezistátním kalendáři se začala množit zranění a skupinu národní tým dohrával s marodkou čítající čtrnáct jmen (Bořil, Čelůstka, Černý, Hložek, Hovorka, Jankto, Kadeřábek, Kalas, Kúdela, Provod, Schick, Staněk, Ševčík, Wiesner)!
Pouze absencemi ovšem všechno vysvětlit nejde. Není žádné překvapení, že skupinu E suverénně ovládla Belgie. Zklamáním ovšem rozhodně je, že český tým ani jednou nedokázal porazit ani druhý Wales. Proti Estonsku a Bělorusku posbíral plný počet bodů, žádný cenný skalp navíc už nepřidal.
Vrcholem českého vystoupení bylo hned 2. kolo, když Šilhavého parta doma mačkala první tým světového žebříčku. A byla po právu zklamaná, že s Rudými ďábly pouze remizovala. Pokud by si alespoň obdobnou formu udržela až do konce, nemohlo ji druhé místo a nasazení před losem baráže minout.
Nebývalá porce! Česká fotbalová reprezentace odehrála za rok 2021 nejvíc zápasů v historii
Sport.cz, FAČR
Hned poté ovšem přišla porážka ve Walesu a dovršením všeho byla říjnová remíza v domácím odvetném zápase. Výmluvně ukázal, že jistot ubývá a problémy se hromadí. Kostra týmu se vlivem absencí rozpadla, zažité automatismy přestávaly fungovat. Mužstvo na podzim nemělo potřebnou formu a pohodu, scházel mu drajv. Před baráží velké varování.
Renomé čtvrtfinalisty mistrovství Evropy mužstvo v závěru skupiny neobhájilo, jeho vývoj se zastavil a začalo stagnovat.
Vše výše uvedené je ovšem jen předehrou březnové baráže. Až v ní se rozhodne, jaké bude výsledné kvalifikační vysvědčení. Hop, nebo trop, nic mezi tím.
Národní tým se v samostatné historii představil na světovém šampionátu jen jednou v roce 2006. Třetím místem ve skupině si zase nadrobil, na cestě do Kataru se mu v baráži může klidně postavit i Itálie coby úřadující evropský šampion.
Díky vynálezu Ligy národů však česká naděje ještě stále žije.