Článek
Nové tváře vpřed. Po Krmenčíkovi se trefil i slávistický záložník, takže Češi na čtvrtý pokus v kvalifikaci MS konečně skórovali a poprvé zvítězili.
„Nádherný pocit. Teprve si všechno uvědomuji, jak to vlastně bylo. Vážně jsem rád, že zápas takhle dopadl. Mám radost hlavně ze tří bodů, a když se mi ještě povedlo dát gól na domácím stadiónu, spokojenost je obrovská," líčí Jaromír Zmrhal svou pohádku.
Před zápasem byl pochopitelně trochu nervózní. V reprezentaci je třiadvacetiletý slávista přece jen zelenáčem.
„Trošku mi ale pomohlo, že jsem hrál na vlastním stadiónu, kde to dobře znám. Trenér Jarolím se mnou v týdnu mluvil, nácviky něco naznačovaly. Nebyl jsem si jistý, že nastoupím, ale doufal jsem v to."
Zahodit se dá všechno...
Kouč si může pochvalovat vydařený tah. Právě Zmrhal hned v nástupu do druhé půle po ideální Dočkalově přihrávce zvyšoval na 2:0. A jeho gól byl nakonec vítězný.
„Zahodit se dá všechno, ale radši na to ani nebudu myslet. Přihrávka od Bořka byla výborná, viděl mě a skvěle mi balón poslal do běhu. Chvíli jsem koukal na stopera, jestli mě stihne, nebo ne. Pak už jsem si míč hodil na levou a jen to chtěl trefit na kříž," popisuje Zmrhal premiérovou trefu.
Závěr utkání byl ovšem ještě dramatický. „Za stavu 2:0 už Norové neměli co ztratit, vytáhli se všichni dopředu. My jsme strašně dlouho bránili a chybělo nám podržet míč vepředu. Jejich tlak byl obrovský a padl z něj gól. Ale nakonec jsme zápas k první výhře v kvalifikaci dotáhli," kvituje Zmrhal.