Článek
Karel Jarolím po zápase s Ázerbájdžánem.
Theo Gebre Selassie a jeho pohled po utkání.
Po Severním Irsku a Německu vyšel český tým naprázdno i v úterý s Ázerbájdžánem. Taková bilance nemá obdoby. Aby během jednoho kvalifikačního cyklu mužstvo nedalo branku třikrát v řadě, se nepřihodilo ani za dlouhé československé éry. Včetně závěrečného duelu s Tureckem ve skupině mistrovství Evropy (prohra 0:2), čeká reprezentace na gól už 360 minut.
„Nevím, čím to je, neumím si to vysvětlit," krčil rameny útočník Milan Škoda. Ve třech zápasech se na hrotu protočilo pět jmen. Kromě Škody trenér Karel Jarolím využil Václava Kadlece, Matěje Vydru, Tomáše Necida, v úterý dal šanci mladému Patriku Schickovi. Mimo sobotního duelu v Hamburku sáhl ve zbývajících dvou k modelu se dvěma klasickými forvardy. I tak byl efekt nulový.
„Nezbývá než věřit, že se ofenzívní hráči rozstřílejí," pověděl Jarolím. Mizerná bilance jej štve o to víc, neboť k reprezentaci přišel s cílem produkovat útočný styl, kterého je velkým příznivcem.
Málo šancí, málo přečíslení
„Snažíme se hrát dopředu, ale ta finální fáze... Je to pro mě zklamání. Nedaří se nám prosazovat se v situacích jeden na jednoho, tudíž nevzniká přečíslení," povzdechl si Jarolím.
V jeho premiéře, v srpnové přípravě s Arménií, vstřelili Češi tři góly. V ostrých zápasech ale jako když utne. Šancí pomálu, tu největší na Letné proti Severním Irům obránce Filip Novák zahodil.
„Po Arménii vypadalo, že to půjde, stal se však opak. Potřebujeme se chytit nějakou šťastnou trefou, takhle nám kvalifikace utíká od začátku," uvedl brankář Tomáš Vaclík. Vrátit se do boje o postup už bude nesmírně složité. Probudí se tým alespoň střelecky? Další možnost bude mít v listopadu proti Norsku.
