Článek
Pak ty desetitisíce anglických příznivců, co v ochozech stále ještě zůstaly a rozdýchávaly nenaplněné naděje, zkoprněly.
Harry Kane zavelel a všichni hráči šli za ním. Pickford. Stones. Maguire, Rashford...
Mrtví, nohy ztvrdlé, těla rozbolavělá a duše ještě víc, přesto se jeden za druhým vydali k tribuně s ostrovními fanoušky, aby jim poděkovali a zatleskali. Trenér Southgate také.
Tihle kluci jsou jiní. Děkovali, uklonili se
„Vzpomínáte, kdy jste něco podobného naposledy zažili?" vzrušeně vykládal do mikrofonu BBC někdejší střelec Aston Villy Dion Dublin. „Jakmile anglická reprezentace zápas dohrála, okamžitě zmizela v šatně. Tihle kluci jsou jiní. Léta jsem něco podobného nezažil."
Ti kluci ale nejen děkovali a tleskali, ale někteří se i uklonili.
„Chtěli jsme skončit vysoko. Dokonce úplně nejvýš," přiznával zlomeným hlasem Harry Kane. „Nejsme ale ještě hotovým mužstvem, což nám poslední dva zápasy ukázaly," netajil, že ani ve středu v Moskvě na Chorvaty, ani v sobotu v Petrohradě na Belgičany neměli.
Nemohli ze sebe dostat víc
„Ale stále se zlepšujeme, což i tohle utkání ukázalo. Prohráli jsme, ale nemohli jsme proti tak výbornému mužstvu, jaký Belgie má, ze sebe dostat víc. Dali jsme do zápasu všechno," ujišťoval kapitán Albionu a ostrovní fanoušci mu tleskali.
Ta slova zněla upřímně a oni mu věřili. Stejně jako věřili a byli pyšní na všechny své hráče, i když ani po 52 letech medaili na Ostrovy nedovezou.
„Nechceme čekat dalších dvacet let, než se zase dostaneme do semifinále a budeme opět hrát velké zápasy, jako tady v Rusku. Udělali jsme obrovský pokrok, ale budeme ještě lepší. Musíme být ještě lepší. Určitě to přijde," přísahal před bouřící tribunou i potom při odchodu ze hřiště.
Aspoň jednu poctu si Kane nejspíś odveze
Odcházel z něho s vědomím, že alespoň jednu poctu si z Ruska nejspíš odveze. Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce šampionátu má dosah.
V zápase o třetí místo branku nedal, předtím se netrefil v semifinále ani ve čtvrtfinále, ale šest gólů na kontě má.
Nikdo z čtyřgólových konkurentů už ho ohrozit nemůže, protože jejich mužstva už na mistrovství dohrála, Francouzi Griezmann a Mbappé by museli ve finále nastřílet hattrick, aby se mu alespoň vyrovnali.
„Někdy to jde samo od sebe, jindy ne," povzdechl si Kane nad tím, že k šesti trefám nepřidal další a mužstvu nepomohl. „Ale když Zlatou kopačku nakonec vyhraju, budu na ni velice pyšný. Stejně jako jsem pyšný na celý náš tým, který může opouštět šampionát s hlavami vysoko nahoře."
