Článek
Nepoučitelný. V roce 2010 ještě v Ajaxu kousl do ruky Otmana Bakkala z Eindhovenu a vyfasoval stop na sedm utkání. Loni už v dresu Liverpoolu zase Luis Suárez pokousal Branislava Ivanoviče z Chelsea a dostal trest na 10 zápasů.
Všechno marné, v Brazílii zaúřadoval nejslavnější fotbalový kanibal zase.
„Já nikoho při fotbale nekousl. Udělal to už potřetí, tak si říkám, jestli nevyrostl mezi vlky... Vymyká se to zdravému rozumu, jediné řešení je, aby hrál s náhubkem. Pro další zápasy na šampionátu bych ho ale netrestal, jako fotbalista je úžasný," směje se internacionál Ladislav Vízek.
Jako by ho Chiellini kousnul ramenem do pusy...
„Žádný takový Drákula za nás tedy nehrál, hrozilo to jen od Horviho," uculuje se Horst Siegl v narážce na výrazný chrup současného kapitána Plzně. „Úmysl tam vidět byl, takže je nesmysl, jak se hájí. Mohlo v tom být i něco osobního. Při standardkách je běžné držení, přišlápnutí nohy. Ale kousání? To už je trochu moc," kroutí Siegl hlavou.
„Kousl už potřetí, to je opravdu síla. Já se musel až smát, hlavně jak na to Suárez zareagoval. Nejspíš to totiž vypadalo, že ho Chiellini kousnul ramenem do pusy," uculuje se bývalý kouč národního týmu Ivan Hašek.
Zároveň však dodává, že se z případu dělá až moc velké haló. „Ve fotbale jsou i horší věci, třeba když vás někdo trefí loktem nebo vám přišlápne achilovku ve chvíli, když se rozhodčí nedívá. A taky jsem zažil, že vám ublíží ještě před zápasem hned v tunelu. Blikance Suárez má, ale fotbalista je výtečný," líčí Hašek.
Navždy zůstane tím, který na hřišti kousal
Suárezovým klubovým předchůdcem byl Vladimír Šmicer, který do Liverpoolu stále často jezdí. „Také já se musím smát, tohle jsem na hřišti nezažil. Má to prostě v sobě, žije zápasem a je to takový pozitivní blázen, který je pro výhru schopný všeho. Takový je i v Liverpoolu," popisuje kanibala.
„Už mu to nikdo nikdy neodpáře. Zidane měl svou kličku, Messi své fintičky. A na Suáreze bude i po letech každý vždycky vzpomínat jako na toho, který na hřišti kousal. Jinak taky doufám, že nedostane velký trest, protože ho chci vidět na hřišti," shoduje se Šmicer se svým tchánem Vízkem.
