Článek
Při sobotní dopolední přípravě proto nebylo po nějakém zklamání už ani stopy. Dokonce i na legrácky došlo. Na bílou tyč nápadně podobnou slepecké holi, kterou našel Petr Čech v sobotním dopoledni cestou na tréninkové hřiště Ta Qali a na potkání ji nabízel kdekomu. Svému brankářskému souputníkovi Drobnému v první řadě...
I maltského psího maskota navštívili
Nepochodil, takže raději rozdal pár autogramů malým maltským obdivovatelům a vydal se ke kotci, kde domácí reprezentace ochraňuje svého psího maskota Justyho.
„Před čtyřmi lety se jim sem na stadión zatoulal, fotbalistům se ho sželelo, takže se ho ujali, nechali i postavit kotec i s větrákem, když nastanou vedra, a pes je od té doby jejich maskotem. Však se i před naším vzájemným zápasem producíroval po hřišti," přispěchal s promptním výkladem vedoucí české reprezentace Jaroslav Dudl, který je všude okamžitě obeznámen se vším.
I proto dopředu trenéra Pešice upozorňoval, že na tréninkové ploše vedle hlavního stadiónu to bude trochu netradiční příprava. Na jedné polovině hřiště se totiž chystala domácí reprezentace, dvacet minut paralelně s ní i český tým.
Střelec běhal v ponožkách
Plocha hrbolatá, travnatý porost řídký, stébla trávy tvrdá a ostrá. „Hlavně že je tady teplo," libovala si přesto většina hráčů, protože představa počasí panujícího v tuzemsku je doslova děsila. To se raději potili pod maltským sluníčkem, které hnalo rtuť teploměru ke třicítce.
„Jak se to vezme, někdo má horko rád, jiný by zase uvítal chladnější počasí," krčil rameny Michal Kadlec, který už si v Turecku na podobné pařasy přivykl. „Teď je ale v Istanbulu mnohem příjemněji než tady."
I Václav Kadlec na trénink dorazil, i když pata rozbolavělá do masa bolela tak, že ani kopačky neobul. Proto posedával na báglech s míči a se všemi ostatními vyklusával kolem hřiště jen v ponožkách.
„Do úterního zápasu v Sofii by se měla rána zhojit," ujišťoval ho reprezentační lékař Petr Krejčí, že i bolavou patou bude moci dát Bulharům gól. To v případě Tomáše Pekharta otřeseného v samém závěru pátečního střetnutí byl nekompromisní. „Přivodil si lehký otřes mozku, takže raději zůstal na hotelu. Nemělo smysl, aby chodil na sluníčko."
Někdo se koupal, jiní vyrazili na plavbu lodí
V hotelu u Zlaté pláže mu dělal společníka Tomáš Sivok. „Vyřizuje si letenky do Turecka. V duelu s Maltou dostal druhou kvalifikační žlutou kartu, takže v Bulharsku nesmí nastoupit a nemělo proto smysl, aby tam s námi letěl," vysvětloval Sivokovu absenci trenér Pešice a přitom přemýšlel, kým Sivoka nahradí. „Na jeho místě může hrát Mazuch, stejně jako Procházka. Ještě mám dva dny, než se rozhodnu."
O programu na sobotní odpoledne však rozhodl dopředu... Svým svěřencům dopřál volno, které si každý užíval po svém. Vždyť trenér jim ani koupání v moři nezakázal. „Proč také, vždyť je to součást regenerace?! Tedy pokud se budou cachtat v rozumné míře," namítal Pešice, který během angažmá na Kypru poznal, že mořská voda je tou nejlepší rehabilitací.
„Určitě se vykoupat půjdeme," plánoval Kadlec, zatímco někteří jeho spoluhráči dali přednost projížďce lodí kolem ostrova. Jen Sivok zůstával v hotelu a žhavil spojení na letiště, aby zjistil, jak se co nejrychleji přepravit do Turecka.
