Článek
Lámal jste rekordy, měnil historii. Pod vaším vedením dosáhla reprezentace nejvyšší výhry v celé kvalifikaci o Brazílii, na Maltě jste zvítězili nejvyšším rozdílem za dobu, co se oba celky v kvalifikacích o Evropu či svět potkali.
Tak to jsem si ani neuvědomil. A upřímně - v tak vysoké vítězství jsem nedoufal. Přál jsem si výhru a tři body.
Říkáte to, jako byste se po trenérském debutu u reprezentace ani nevznášel v sedmém nebi?
Pro mě bylo důležité, že jsme měli hru pod kontrolou, vedli si celkem dobře a vyhráli zaslouženě. Jasně že jsme si ani chyby neodpustili, neboť třeba na úvod druhé půle jsme si nechali dát zbytečný gól. Dobrý pocit před dalším zápasem v Bulharsku ale nakonec převažuje.
Určitě z útočníků, kteří zase začali dávat góly.
Právě, v průběhu kvalifikace se nám nedařilo, aby se trefovali a rozhodovali zápasy a najednou to přišlo. Měli dobrý pohyb, snažili se a na Maltě se trefili dokonce všichni tři. Lafata, Kadlec i Pekhart.
Napomohlo vám před zápasem vědomí, že jistá teoretická naděje dál žije, neboť Bulhaři nedokázali vyhrát v Arménii a hypotetickou šanci vám v tu chvíli stále ponechávali?
Vůbec jsem na to nemyslel, ani hráčům jsem nic neříkal. Pro mě existovalo jediné - nad Maltou vyhrát.
Nakonec jste jí nasázeli čtyři góly. Čím vysvětlíte takové střelecké probuzení?
Hlavně soupeřem, jehož síla nebyla tak velká, jak jsme očekávali. Samo sebou k tomu dopomohlo i rychlé vedení, které hráče uklidnilo, takže předváděli technický fotbal, dokázali si přihrát a dostávat se do zakončení, i když na můj vkus stříleli v prvním poločase dost málo.
Nenapomohl tomuto probuzení i stres a napětí, které z hráčů spadlo, když už věděli, že o nic nejde, protože kvalifikace je stejně ztracená?
Nejvíce jim pomohlo to, co se stalo v zápase. A v pátek to byl rychlý vedoucí gól, který je nakopl.
V porovnání s předchozím kvalifikačním zápasem v Itálii jste udělal v sestavě spoustu změn. Vynucených, protože třeba distancovaného Gebre Selassieho či Kozáka jste postavit nemohl, ale i nevynucených, což platí třeba o nasazení Dočkala. Pochvaloval jste si, jak šťastnou ruku jste vlastně měl?
Chyběl Rosický, takže jsem potřeboval na středu pole hráče, jenž má tvořivé schopnosti. U nás je to v současné době především Hušbauer, který má ostatně podobnou roli ve Spartě, stejně jako Dočkal. Jiráček je sice důrazným a běhavým fotbalistou chodícím hodně do koncovky, ale já potřeboval do středové řady víc, jednoho dva hráče, kteří by zásabovali přihrávkami útočníky.
Neváhal jste nasadit ani Hübschmana vracejícího se poté, co měl problémy s nemocným okem. Také tah, který vyšel.
Hübschman je hráčem plnícím přesně veškeré pokyny. Obsazuje střed hřiště, sjedná si tam pořádek. právě takový hráč nám hrozně chyběl v prohraném domácím zápase s Arménií, kdy jsme střed hřiště hodně otvírali. Na Maltě jsme ho díky němu měli zahuštěný velmi dobře a i proto jsme bez problémů vyhráli.
