Článek
Příznivci švýcarského národního týmu jsou plni optimismu. Není divu, protože jejich tým se na šampionát kvalifikoval potřetí v řadě a má ve svém středu několik skutečně velkých hvězd, které od mistrovství v JAR 2010 vyzrály.
„Očekávání mezi lidmi jsou až přehnaná. Snad i na základě soupeřů ve skupině," připomínal Němec Hitzfeld, že jeho výběr sice potká Francii, ale čekají jej i outsideři Ekvádor a Honduras.
„Navíc proti nám budou nejen skvělí soupeři, ale i podmínky. Není náhoda, že žádný evropský tým se v Jižní Americe nikdy nestal mistrem světa. Podnebí nesmí nikdo podcenit, k tomu ještě velké vzdálenosti mezi jednotlivými stadióny. Je třeba být vyladěný stoprocentně psychicky i fyzicky," pronesl kouč, jenž v minulosti s Dortmundem a Bayernem Mnichov vyhrál Ligu mistrů.
„Na druhou stranu máme hráče ze Španělska, Itálie a hlavně pak Německa. Nastupují v nejlepších ligách světa, získali zkušenosti. Není důvod se bát," přemítal trenér, jemuž se přezdívá Generál.
Fanoušci by pro něj chtěli sochu
„Ano, je naším snem přejít přes čtvrtfinále, ale již účast v něm by pro malý národ jako Švýcarsko představovala obrovský úspěch," říkal trenér Švýcarska, který bude spoléhat hlavně na Shaqiriho, Benaglia či Barnettu.
Na internetových fórech dokonce proběhly úvahy, že pokud trenér dovede Švýcarsko po 60 letech znovu mezi osm nejlepších, postaví mu fanoušci pomník. Hitzfeld se ale upíná k jiné metě. Ve čtvrtfinále by jeho tým mohl narazit na Německo, tedy rodnou zemi trenéra. „A pro mne by se jednalo o vrchol turnaje. Přetrhnul bych se, aby hráči odvedli skvostný výkon," zasnil se Hitzfeld.
Šampionát v Brazílii bude tečkou za jeho trenérskou kariéru. Rozhodl se, že po vystoupení v Jižní Americe se stáhne do ústraní. „Nejsem pod tlakem, protože půjde o mé poslední zápasy. Spíše cítím jistým způsobem osvobozující pocit. Stoprocentně jde o definitivní rozhodnutí, protože musím brát v úvahu i rodinu a život mimo trávníky," vysvětlil pětašedesátiletý trenér.