Důležité, že se Pekhart konečně prosadil. Pro mužstvo, stejně jako pro něho, kvitoval Bílek

Abychom chodili víc do zakončení a tlačili se do šestnáctky, kam mělo směřovat i víc centrovaných míčů. Zároveň jsem hráče nabádal, aby se snažili hru roztáhnout, čímž měli získat víc prostoru, pochopitelně jsem chtěl, aby operovali v pokutovém území Malťanů ve větším počtu.

Ve druhé půli se naše hra skutečně zvedla, neboť jsme zlepšili i pohyb a kombinaci. Pekhartův gól byl důležitý pro mužstvo i něho samotného. Nebyl v příjemné situaci, neboť už dlouho nedal branku, o to větší radost teď všichni máme, že se konečně trefil.

Vůbec ne. Bylo na něm vidět, že pracuje dobře, jen gól prostě nepřicházel. Proto jsem od něho ve druhém poločase chtěl, aby se nevytahoval do stran a hrál víc ve středu, protože tam je jeho pravé místo.

V utkání proti Finsku jsem měl výhrady k přístupu hráčů, což tentokrát neplatilo. A ani na nervozitou bych výkon neomlouval. Prostě jsme nebyli nebezpeční, chyběl nám důraz, soupeřovy hráče jsme nechávali daleko od sebe a nechali je hrát, ofenzivě scházel pohyb. To je to pravé vysvětlení. A navíc jsme se inkasovaným gólem dostali do situace, která nebyla jednoduchá.

Spíše to vyplynulo ze hry. I na pravé straně, kde operují ofenzivně laděný Gebre Selassie a Rajtoral, jsme chtěli být nebezpeční. Oba měli ofenzivní akce v popisu práce, ale hlavně v první půli se k nim dostávali málo.

Chtěl jsem nechat Pekharta na hřišti delší dobu. A navíc jsme už dvakrát střídali a dvacet minut před koncem jsem nechtěl riskovat, protože stát se mohlo mnohé. Kdyby se někdo zranil, dohrávali bychom v deseti.