Článek
Pelta o sobě sice rád vykládá, že je velkým hráčem, ale proti mužstvu nikdy nepůjde. A proti reprezentantům už se tuplem nepostaví, protože si může být předem jistý, s jakou odezvou by se u nich jeho případné kroky setkaly.
Ani nesplněný úkol kouče neohrozí
Bílek si tudíž může být jistý, že i další krizovou situaci ustál a u národního týmu bude pokračovat. A to přesto, že po podzimní domácí remíze s Bulharskem o něm začal i „Velký čáp" Pelta pochybovat a dal mu za úkol zisk šesti bodů z prvních dvou jarních kvalifikačních duelů s Dánskem a Arménií.
Bílek o postupových vyhlídkách |
---|
„Hraje se o třicet bodů a i mužstvo, které jich ztratí jedenáct, se ještě může o baráž ucházet. Dánové jich zatím ztratili devět, Bulhaři osm, my sedm... Postavení v tabulce je tudíž hrozně vyrovnané, k čemuž dopomohla remíza Dánů s Bulhary. Výsledek z Kodaně nám nahrál a pomohl.“ |
Po blamáži s Dány bylo jisté, že Bílek úkol nesplní, a i proto se Pelta před odletem do Jerevanu zřejmě neudržel a trenérovu pozici opětovně zpochybnil. Překvapivě sám, bez toho, aby byl do podobných vyjádření před dalším dílem kvalifikace tlačen nebo k nim nucen. Vysoká prohra a hlavně pak hra bez systému topící se v jedné velké marnosti však se starým funkcionářským praktikem zacloumala natolik, že mluvil o možné změně. A dokonce bez ohledu na výsledek v Arménii.
Čech promluvil v Jerevanu za všechny
Jednohlasná reakce hráčů po vítězství v Arménii ho však donutila ke korekci postojů. „Podle mého je nesmysl odvolávat trenéra od mužstva v rozehrané kvalifikaci za situace, kdy máme pořád naději na postup. A to už nemluvím o tom, že nám o odvolání kouče nikdo nic neříkal, tudíž jsme žádné takové otázky neřešili," postavil se za Bílka gólman Petr Čech, když krátce předtím poděkoval v šatně spoluhráčům za stý reprezentační zápas a nulu na kontě a vyslovil přede všemi přání, aby sto osmnáctý, jímž se vyrovná reprezentačnímu rekordmanovi Poborskému, odchytal na světovém šampionátu v Brazílii.
„Doufám, že se nic měnit nebude a všichni si zachovají chladnou hlavu. Kvalifikaci jsme si zkomplikovali, ale pořád ji máme rozjetou dobře," notoval si s Čechem i bek Tomáš Sivok.
Kapitán připomněl i super taktiku
A kapitán Tomáš Rosický dokonce přidával chválu na taktiku, kterou trenér určil („Rozhodl zavřít střed hřiště a hrát na dva útočníky, což byla skvělá taktika a jeden z důvodů, proč jsme vyhráli..."), což muselo Bílka těšit nejvíc. Už proto, že jeho schopnost přečíst soupeře a určit taktiku, která na něho bude platit, je zpochybňována ze všeho nejvíc.
Však to i přiznal... „Vyjádření hráčů svědčí o atmosféře, která v reprezentaci vládne. Jsem rád, že se na situaci dívají tímto způsobem, že vyjádřili přání, abych zůstal, že Rosický kvitoval správnou taktiku, kterou jsme v Jerevanu zvolili, a Čech mluvil o tom, že není důvod měnit trenéra, když máme pořád šanci na světový šampionát postoupit," uvědomoval si Bílek moc dobře, jak slova hráčů jeho pozici posílila. Neodvolatelnost pochopitelně také, protože v panující konstelaci si ani Pelta, ani jeho souputníci z výkonného výboru netroufnou do mužstva zasahovat a proti mínění hráčů se postavit.
Omluvy jako lakmusový papírek
Bílkovi je možné vyčítat přemíru chyb, omylů a kroků vedle, zároveň je ale nutno přiznat, že jeho vztahy s hráči jsou až nadstandardní a fungují perfektně. Jeden z jeho předchůdců u národního týmu tvrdil, že lakmusovým papírkem podobných vztahů je počet hráčů, kteří se z nominace omlouvají. Bílkovi neposlal z jeho vyvolených za čtyři roky omluvu ani jeden, i když pochopitelně Štajner, Pudil či třeba v současnosti Rezek by to zřejmě učinili.
I toho si je Pelta moc dobře vědom. Zvláště, když si na perfektních vztazích s hráči vždy zakládal. Ať už jako vedoucí Uhrinova mužstva při památném evropském šampionátu v šestadevadesátém v Anglii, nebo poté při působení v Jablonci či Spartě i nyní, kdy na sebe jako předseda asociace vzal gesci i za reprezentaci.
Proti hráčům nepůjde, natož aby se postavil proti jejich mínění v momentě, kdy není kvalifikace o Brazílii ještě ztracena. Proto je vyloučeno, že by inicioval Bílkovo odvolání, nebo že by ho k podobnému kroku jeho strahovská suita přiměla. Zvláště, když si může být předem jistý, že by se inaugurace nového trenéra setkala u reprezentačních opor nejspíše se značně negativní reakcí. Na to je příliš zkušeným a protřelým fotbalovým praktikem.