Článek
Loni na podzim jste slavili historický postup na světový šampiónat do Jihoafrické republiky. Prožíváte ještě euforii z postupu?
Euforie už pominula a vystřídalo ji očekávání. Všichni se na mistrovství už moc těšíme. Věříme, že se na něj připravíme dobře a ukážeme, že jsme se do Afriky nedostali náhodou.
Myslíte si, že se v budoucnu nějak může projevit skutečnost, že se Slovensko na šampionát probojovalo a Česko ne?
Nemyslím si, že by se to nějak mělo projevit. Pevně věřím, že to pomůže slovenskému fotbalu, hlavně pak domácí soutěži a celkově atmosféře kolem fotbalu u nás.
Už jsme zmínili česko-slovenské souboje v kvalifikaci, v níž jste nakonec byli úspěšnější. Vzpomenete si ještě někdy například na Daniela Pudila, s nímž jste si v bratislavském duelu nepadli zrovna do oka a jenž o vás později prohlásil, že to nemáte v hlavě v pořádku?
Pudil mi nestojí za to, abych na něho vzpomínal.
Dostáváte se často na trávníku do ostré výměny názorů s protihráčem?
Nemyslím. Zápasy jsou vždy vyhecované a každý hráč chce samozřejmě vyhrát, nějaká ostrá slova padnou, ale po utkání si téměř vždy podáme ruce a na všechno se zapomene.
Přece jen - byl někdo, kdo vás na hřišti hodně vyvedl z míry? A s kým naopak nejlépe vycházíte?
Snažím se nenechat se během zápasu rozházet a nějakých výroků si nevšímám, koncentruju se jenom na hru. S protihráčem nepotřebuju být kamarád, nějaké přátelské vztahy na hřiště nepatří.
Hodně diskutovaným momentem byla například hlavička Zinedina Zidana do hrudi Marka Materazziho při finále mistrovství světa 2006. Co si o tom myslíte vy?
Něco takového na trávníky nepatří, ale na druhou stranu asi i Materazzi překročil mez, což také neuznávám. Všechno má své hranice.
Když se vrátíme k vašemu národnímu týmu, kam myslíte, že na blížícím se mistrovství světa může dokráčet?
To se uvidí. Určitě nepatříme mezi favority, můžeme ale naopak překvapit. Důležitý bude první zápas proti Novému Zélandu. Samozřejmě, že uděláme všechno pro to, abychom dosáhli co nejlepších výsledků a dostali se co nejdál.
Považujete se za hrdého Slováka. Jak je to s vašimi sympatiemi k Česku?
V první řadě samozřejmě přeju Slovákům. Musím ale přiznat, že v Zenitu jsem hrál s pěti českými fotbalisty a mám na ně jenom dobré vzpomínky. Svým způsobem mám tedy Čechy rád. To platí ale jen v případě, když proti nim nehraju.
