Článek
"Jedenáct z třiadvaceti hráčů jsou potomci imigrantů," uvedl v rozhovoru pro rozhlas Deutschlandfunk De Maiziére, podle kterého je z 82 miliónů Němců hned sedm miliónů imigrantů.
"A jejich potomci výrazně oživují německý fotbal. Tvrdě dřou, protože chtějí ukázat, že si zaslouží německé občanství. Zároveň se ale nechtějí otáčet zády ke svým původním zemím. My to akceptujeme a oni se nám za to odvděčují skvělými výkony. Je to důsledek úspěšné integrace," dodal de Maiziére, který je zároveň ministrem vnitra.
Kulturní mix ve fotbalové reprezentaci chválí i německá legenda Franz Beckenbauer. "Styl, jakým nyní německý tým hraje, překvapuje všechny. I nás Němce. Hráči ze zahraničí dávají tradiční německé disciplinované týmové hře nový rozměr," uvedl Beckenbauer na pondělním setkání s novináři.
Nejznámější Klose a Podolski
Nejznámějšími německými imigranty jsou Miroslav Klose a Lukas Podolski, kteří se narodili v Polsku, ale jako děti se s rodinou přestěhovali do Německa. Stejně je na tom i Piotr Trochowski. Marko Marin se zas narodil v bosenské části Jugoslávie.
Nejběžnější variantou však je, že se současní němečtí reprezentanti narodili již v Německu rodičům, z nichž minimálně jeden je imigrant. Mesut Özil je potomkem Turků žijících v Gelsenkirchenu, turecké rodiče má i Serdar Tasci. Sami Khedira má otce z Tuniska, otec Jeromeho Boatenga zas přišel z Ghany, Mario Gomez je napůl Španěl a Denis Aogo v Německu narozený Nigerijec.
Nejméně společného s Německem má útočník Cacau, který až do roku 1999 žil v rodné Brazílii. Po deseti letech hraní v Německu však získal místní občanství.
Německý národní tým se začal otevírat potomkům imigrantů po roce 1998. Šlo o důsledek úspěchu francouzských fotbalistů na mistrovství světa, po kterém všichni chválili etnickou různorodost francouzského týmu. V roce 1999 navíc proběhla v Německu reforma imigračních zákonů.
