Článek
Jak se má váš přítel Bushido?
Dobře, píšeme si SMS. Fandí nám u televize v německém dresu. Požádal jsem ho po koncertu ve Stuttgartu, aby nám složil song. Pouštíme si ho v kabině.
V týmu je jedenáct hráčů, jejichž kořeny jsou mimo Německo. Překvapuje vás zájem o tyto fotbalisty?
Pro Německo je to nové, že působí v mužstvu tolik hráčů cizího původu. Při migraci lidí se tomu nelze divit. Dřív to budilo větší pozornost, dnes už nikomu nepřipadá tak divné, že se v národním celku někdo jmenuje Khedira, Aogo nebo Boateng a někdo Müller nebo Schweinsteiger. Hymnu zpíváme všichni. Mluvíme německy, třeba já už tunisky dobře neumím. Důležité je, že z této směsice různých etnik profituje tým.
Po vítězství 4:0 nad Austrálií nazvala média německé mužstvo multikulti týmem. Zná tato generace ještě výraz „německé tanky“, jak se týmu říkalo celá desetiletí?
Ten výraz znám, ale naší fotbalové generaci už se tak říkat nebude. Hrajeme jinak, v naší hře však jsou pozitivní prvky tradičního německého fotbalu. Především disciplína a nasazení.
Je těžké dirigovat tým po zraněném Ballackovi?
Nahradit takového hráče je vždycky těžké, ale nejsem na to sám. O jeho úkoly se dělím s Özilem.
Jaká je nálada v kabině po prohře se Srbskem?
Byl to šok, ale už jsme v pohodě. Víme, co jsme udělali špatně. Ve středu nás ještě čeká zápas ve skupině proti Ghaně, v němž musíme potvrdit, že šlo jen o mimořádné zaváhání.
