Článek
Vratislav Lokvenc byl příjemným překvapením kvalifikace, když několikrát dokázal jako střídající hráč rozhodnout. Nejprve svým gólem nastartoval spoluhráče v Makedonii, v březnu zařídil vítěznou trefu v divokém zápase proti Finsku.
Klíčovým byl také režisér Tomáš Rosický, který sice polovinu ze svých šesti branek vstřelil z pokutových kopů, jeho práce ve středu hřiště byla ale nedocenitelná. Absence záložníka Dortmundu byla klíčová při prohře v Rumunsku, jeho kreativita chyběla i v mizerném prvním poločase proti Andoře.
Příjemným překvapením byl záložník německého Norimberku Jan Polák, který se ze vstřeleného gólu radoval čtyřikrát, většinou byl navíc jeho zásah oku lahodící. Polák většinou dokázal v defenzívě středové řady zastoupit zkušeného kapitána Tomáše Galáska.
Oproti minulosti skřípala v národním celku defenzivní činnost, trenér Brückner prakticky celou kvalifikaci hledal nejvhodnější složení obranné formace. V prvním zápase v Amsterodamu hořel Grygera, několikrát se nevedlo Rozehnalovi, jehož obranné "baroko" Brückner kritizoval. Osvědčil se stoper Ujfaluši, který jako jediný nevynechal jedinou minutu v celém cyklu.
Jistotou mezi tyčemi byl Petr Čech, přestože mnoho práce povětšinou neměl. Když ale bylo potřeba, tým podržel tak jako v závěru teplického zápasu s Finskem.
| Střelci reprezentace v kvalifikaci: | |
| Jan Koller | 9 |
| Tomáš Rosický | 6 |
| Vratislav Lokvenc | 5 |
| Milan Baroš | 5 |
| Jan Polák | 4 |
| Marek Heinz | 2 |
| Jankulovski, Šmicer, Galásek a Jun | 1 |
