Hlavní obsah

Mladý táta Vlčák. Už vím, co je důležité, říká skokan roku z jednadvacítky

Když jeho kumpáni ve volnu klábosili u voňavé kávy nebo projížděli telefony, on si šťastně vzal do náruče sedmiměsíční dcerku. Tomáš Vlček je jediným tatínkem ve fotbalové jednadvacítce, která se chystá na mistrovství Evropy. „Kluci si ze mě nejdřív dělali legraci, ale teď už se někteří ptají, co otcovství obnáší. Pár jich je nalomených,“ pobaveně říká pardubický stoper, který patří Slavii. Daří se mu i v práci, má za sebou první ligovou sezonu. A vůbec ne špatnou.

Foto: Martin Gregor, FAČR

Stoper Tomáš Vlček má na kontě tři starty za českou jednadvacítku a teď vyhlíží mistrovství Evropy v Gruzii.

Článek

Nejkrásnější dárek loni dostal jednadvacetiletý obránce zkraje listopadu. Manželům Vlčkovým se narodila dcera Lotty. „Malá přišla na svět v době, kdy se nám s Pardubicemi moc nedařilo. Spoustu věcí jsem přehodnotil a zjistil, co je v životě důležité. S Lotty si krásně vyčistím hlavu od fotbalu a dobiju baterky," vykládá Vlček.

Ptáte se, proč právě Lotty? Stopy vedou do Jihlavy, kde Vlček dva roky hostoval a kamarádil se s brankářem Luďkem Vejmolou. „Vrátil se z hostování v Norsku a s přítelkyní čekali kluka Niklase. Jako holčičí variantu měli Lotty: když se blížil porod, zalíbilo se nám to a trochu jsme to Luďkovi ukradli," usměje se mládenec, jemuž přezdívají Vlčák.

Po dlouhé sezoně zakončené úspěšnou baráží si užil týden s rodinou, pak už se musel hlásit na srazu jednadvacítky. Ovšem stížnosti od něj neuslyšíte: „Jsme mladí a musíme to zvládnout. Máme jen hezké starosti, třeba já se po EURO vrátím na přípravu do Slavie."

"Kdyby se hledali kandidáti na skokana roku, patřil by k favoritům. Ještě před rokem hrál v druholigové Jihlavě, teď vyhlíží mistrovství Evropy s jednadvacítkou. První pozvánku od trenéra Jana Suchopárka dostal loni v září na barážový dvojzápas s Islandem a od té doby už z party Lvíčat nevypadl. „Máme to krásně namíchané. V týmu jsou kluci, kteří vyhráli ligu, i my, co jsme se zachránili na poslední chvíli," popisuje Vlček. „Užíváme si každý den a baví nás každý trénink. Snad to dokážeme přenést na hřiště.

Hodilo by se to, Vlčka a spol. od 22. června v Gruzii čeká ďábelská skupina s Anglií, Německem a Izraelem. „Máme před sebou velké zápasy, které chce hrát každý. EURO pro nás bude měřítko: zjistíme, v čem jsme dobří, a kde máme rezervy," vypráví fotbalista. „Anglie s Německem mají silné mančafty, ale můžou nás trochu podcenit. Když zahrajeme jako tým, můžeme se poprat o postup. I kvůli olympiádě, na kterou se jen tak někdo nepodívá."

Nadějný stoper má na co navazovat: jeho klubový trenér Radoslav Kováč s jednadvacítkou vyhrál EURO 2002. „Bylo pro mě štěstí, že na podzim přišel do Pardubic. Vzal si mě a Robina Hranáče pod křídla, věnoval nám hodně času," zmíní Vlček parťáka z reprezentace. „Pan Kováč mi dal do startu kariéry hrozně moc a i díky němu jedu na mistrovství Evropy."

Zatímco Vlčkovi vrstevníci často začínali v lize už jako teenageři, on si musel počkat do jednadvaceti. A první sezona byla tuze perná, Pardubice se dlouho topily na posledním místě a o záchranu hrály ještě první červnový víkend. „Spousta lidí nás odepsala, ale dokázali jsme se zvednout. O to sladší pocity jsme na konci měli," líčí Vlček, jenž chyběl jen ve třech ligových zápasech. „Když jsem před rokem do Pardubic přišel, vůbec jsem v takovou porci nedoufal. Prvních pět kol jsem se rozkoukával a protřelí útočníci si na mě smlsli, ovšem na konci už to snad bylo lepší. A je fajn, že jsem hned v premiérové sezoně zažil, jaké je hrát o všechno."

O všechno hrála i jeho milovaná Slavia, kterou od mistrovské Sparty dělilo jen horší umístění po základní části. „Držel jsem slávistům palce a mrzelo mě, že to těsně nevyšlo. Poučí se z toho a v příští sezoně budou lepší," doufá Vlček, jenž do Edenu vyrazí hned po návratu z Gruzie. „Porvu se o místo, už teď se na to těším."

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články