Článek
Porážka 1:2 na Islandu, pak remíza 1:1 s Walesem a teď 0:0 s Dánskem. Co vám běží hlavou?
Nevyhráli jsme, což bylo naše přání. Už před zápasem jsme přišli o zraněné Karabce s Filou, z nichž jeden by určitě nastoupil v základu, a ráz utkání úplně změnilo vyloučení Juráska na konci první půle. Potom už jsme to neměli ve svojí režii. Museli jsme se zatáhnout do bloku, ale pracovali jsme v něm velice dobře. Poprvé jsme v kvalifikaci uhráli nulu a viděl jsem i několik výborných individuálních výkonů.
Byla bezbranková plichta v dané situaci maximem možného?
Jsem přesvědčený, že kdybychom dali gól, vyhráli bychom 1:0. Největší šanci zápasu jsme měli my, jenže Kabongo trefil krajního obránce. Škoda, ale nedá se nic dělat. Srážely nás pasáže, v kterých jsme zbytečně ztráceli po technických chybách a zbrklosti, což může být dané i menší zkušeností s mezinárodním fotbalem. Počítá se ale pracovitost a dobrá organizace hry, v tom jsme odvedli maximum.
Maximum ovšem neodvedl křídelník Matěj Jurásek, jenž už v prvním poločase dostal dvě žluté karty a byl vyloučen. Druhou poté, co zbytečně upadl v dánské šestnáctce a rukou sáhl po míči. Co vy na to?
Máme ho v práci týden. Pak třeba dva měsíce ne a pak zase týden ano. Matěj je z ligy zvyklý, že mu rozhodčí tyhle věci pískají, v tom to je. Jestli se chceme posunout na mezinárodní úroveň, musíme tohle odbourat. Mimochodem, už první Matějův zákrok byl možná na červenou.
Čím to?
Viděl bych v tom i velkou přemotivovanost. Bylo to patrné už ve druhé minutě při trestném kopu, kdy Matěj netakticky poslal míč hodně vedle branky. Kluci, kteří v klubech nehrají tak pravidelně, chtějí v reprezentaci ukázat, co všechno umějí, ale pak zapomenou na taktické věci. Matěj má spoustu nadstandardních vlastností, ale taky nedostatky, na kterých se dá pracovat.
Jenže i Juráskovy nedostatky vás stály první výhru v kvalifikaci.
Není to jen otázka jednoho hráče, třeba proti Walesu dostal zbytečnou žlutou útočník Fila za strčení do soupeře v přerušené hře. Všimněte si, že dost faulů během našich zápasů je netaktických. Místo, aby kluci čekali na příležitost, jak získat míč, přijde faul. Historicky jsme patřili k nejvíc faulujícím týmům, vybavuju si to už ze svojí štace u devatenáctek. Snažíme se dělat třeba pohovory: někdy to funguje víc, někdy méně.
Poprvé za jednadvacítku nastoupil krajní obránce Josef Koželuh, jenž byl hodně vidět. Jak hodnotíte jeho premiéru?
Naříkali jsme, že máme nedostatek kvalitních krajních hráčů, a vidíte… Na Islandu byl skvělý jablonecký Černák, který se zranil, a teď místo něj obstál Koželuh. Rychlostně je nadstandardní, má dobrou práci s míčem a proti Dánsku patřil od první minuty k nejlepším. Někdy se bojí udělat chybu, ovšem výborně si plnil úkoly v obranné fázi a ukázal se i směrem dopředu.
Skvělý byl i útočník Christophe Kabongo, viďte? Chyběl mu jen gól.
Říkal jsem mu, že jsem nespokojený, protože tohle byl jeho první zápas v jednadvacítce, kdy nedal gól. (usmívá se) Je skvělý technicky i rychlostně a má zajímavou figuru. Umí i v tréninku, je to trochu jiný hráč. Trochu ovšem vypadává z defenzivy, kde za něj musí pracovat jiní.
Jak po třech ztrátách vidíte situaci ve skupině? Na vedoucí Island, který odehrál o zápas méně než vy, ztrácíte čtyři body.
Musíme dávat góly a vyhrávat. V březnu nás doma čeká právě Island, na který se budeme chtít nachystat v listopadové přípravě se Slovenskem. Spíš než zkoušení chceme konsolidovat tým, což bude platit i v březnu. Před Islandem bychom mohli hrát testovací zápas s Francií, s kterou jsme se předběžně domluvili už na losu kvalifikace. Náročnost našeho pojetí hry je vidět, ale efekt tam zatím není.
