Sejkovo gólové jaro. Bral bych postup s Rodou a titul pro Spartu, říká rozjetý útočník

Vždycky může být líp, i gólů mohlo být víc. Ovšem po podzimu s jednou trefou ve Spartě jsem teď spokojený. Doufal jsem, že když budu pravidelně hrát, dostanu se do toho. První dva zápasy byly na rozkoukání a pak už to šlo docela rychle. Dobré zápasy se nabalují na sebe a cítím se čím dál líp.

Hodně mi pomohl podzimní půlrok ve Spartě, kde je v realizáku hodně cizinců včetně dánského trenéra Priskeho. Tým celkově funguje spíš na zahraniční bázi než na české, o to jsem to měl při aklimatizaci v Nizozemsku snazší. Hrajeme jiným stylem než Sparta a liší se i ligy, ale rozdíly jsem postupně překonal. S klukama jsme si sedli, našli jsme svoje přednosti a myslím, že se nám je daří využívat.

Kdepak. Jsem na hřišti od toho, abych trhal obranu a podržel míče, když si potřebujeme pomoct delším balonem. Všichni ví, že se nejlíp cítím ve vápně: když tam jsem a mám míč, dokážu dát gól.

Ofenzivní pojetí, góly i hodně individuální kvality. Většina týmů napadá dost vysoko, z čehož pramení chyby a brejkové situace. Pro tým je z toho klidně deset šancí v každém zápase a fanoušci se baví.

Stejně tak na náš důležitý zápas proti Den Haagu, se kterým jsme uhráli remízu v bitvě o druhé místo. Když se hraje v tréninkových centrech juniorek prvoligových klubů, moc lidí obvykle nepřijde. Jsou to spíš lepší hřiště než klasický stadion s tribunami. Někdy se hraje i na umělkách, což je kolikrát lepší varianta než rozbitý přírodní trávník.

I v tomhle mi dost pomohl půlrok ve Spartě, kde jsem musel s trenéry mluvit anglicky. Je dobře, že jsem nešel do ciziny třeba rovnou z Jablonce. Nizozemština je těžká, zatím jsem pochytil docela málo. Pár fotbalových pojmů, pozdravy a tím to hasne. Zdokonaluju angličtinu a nizozemštině bych se věnoval víc, až kdyby se to tam mělo protáhnout.

Umím, jsem tam spokojený. Pravidelně hraju a cítím důvěru celého klubu. I po životní stránce jsem v Nizozemsku spokojený: chybí mi jen přítelkyně, která zůstala v Česku, ale to by se určitě dalo vyřešit. Uvidíme, jak se to v létě sejde. Pokud uhrajeme postup do první ligy, bylo by to o to zajímavější.

Máme dobrou pozici, ale stačí dvakrát po sobě ztratit a může nám to utéct. Ovšem takhle nechci přemýšlet. Bylo by krásné, kdyby se Spartě podařilo obhájit titul a nám postoupit do první ligy.

Hlad musí být, už jen kvůli penězům. Vyšší jsou příjmy z televizních práv a i sponzoři se lépe lákají na první ligu než na druhou. A po městě se povídá, že by v případě postupu náš stadion pro 20 tisíc lidí mohl být pokaždé vyprodaný. Už teď je to vidět v zápasech, kdy se hraje o hodně: fanoušci přijdou ve velkém a jsou slyšet.

Úplně jasná ne, variant bylo víc. Řešili jsme to s agentem i Spartou, aby to vyhovovalo všem. Nakonec z toho vyšla Roda, kde jsem spokojený. Můžete si říct, že je to jen druhá liga, ale nevím, jak by dopadl zápas mezi námi a někým třeba ze středu české ligy. Zatím to vypadá, že to byl dobrý krok: Nizozemsko mi dá fotbalově i do života strašně moc.

Po dvou hostováních a půlroce ve Spartě jsem si řekl, že bych to poprvé mohl zkusit venku. Nechtěl jsem jít do čtvrtého českého klubu během krátké doby, chtěl jsem poznat jiný styl fotbalu a jinou mentalitu. A teď jsem rád, že jsem se takhle rozhodl.

Někdy zkrátka musíte udělat jeden krok zpátky, abyste mohli udělat pět dopředu. Doufám, že to bude i tenhle případ. Do áčka Sparty jsem se vrátil zatím jen jednou – a nevyšlo to. Šanci jsem dostal, ale nevyužil ji. V zimě jsem si řekl, že to risknu a zkusím další hostování, abych nabral poztrácené sebevědomí.

Nikdo není spokojený, když nehraje. Ale já věděl, na čem jsem, s trenérem jsme se na tom shodli. Nebyl jsem vyloženě zklamaný a i pan Priske říkal, že bude lepší, abych šel na hostování a hrál. Nezahořkl jsem, pořád sleduju skoro každý zápas Sparty.

Jasně. Spartě nevyšlo jen to, že na začátku obou zápasů dostala soupeře na koně. Výsledky nevypadaly dobře, ale na kluky můžeme být pyšní, že nezaparkovali autobus a pořád hráli svůj fotbal. Tohle je pro český fotbal důležité, protože v Evropě se tímhle stylem hraje taky.

Vůbec! Spíš jsem si říkal, že tohle je jediná kaňka na tom, že jsem šel pryč. Kdy se českému týmu zase poštěstí, že bude hrát s Liverpoolem? Musel to být obrovský zážitek.

Trochu jsem si vzpomněl na svůj zápas s jednadvacítkou v Anglii, kde jsme v listopadu 2021 po půlhodině prohrávali 0:3. S klukama jsme na sebe nevěřícně koukali a nevěděli jsme, co se děje. Po téhle zkušenosti jsem se do kluků ze Sparty uměl vžít. Bylo vidět, že Liverpool je na světové úrovni. Zůstal hladový, nepolevil a všichni chtěli dát gól.

Víme, že nás čeká možná nejdůležitější zápas kvalifikace. V předchozích třech jsme pokaždé ztratili, což si už nemůžeme dovolit. Je fajn, že jsme měli přátelák se Severním Irskem, byl to užitečný test. A do úterka ještě můžeme pár detailů vylepšit.

Vzpomněl jsem si na minulý cyklus: i tenkrát na začátku kvalifikace někteří hráli málo nebo ve druhé lize. Akorát jsme měli lepší výsledky než teď, dva body ze tří zápasů jsou málo. Snad se to proti Islandu obrátí, vytížení v klubech by nám mělo pomoct.

Kdybych nebyl optimista, nebyl bych tady. Počty známe: kdybychom prohráli, bylo by to pro nás ještě těžší a už bychom kvalifikaci neměli ve svých rukách. Známe kvality Islandu, ale doufám, že naše jsou větší.